"GENETICKÁ A TYPOLOGICKÁ PŘÍBUZNOST JAZYKŮ
-podobné rysy jazyků v hláskové stavbě, slovní zásobě, mluvnickém systému
-pokud lze prokázat, že vznikly z jednoho společného jazyka- genetická příbuznost (hlásky tvořící tzv. nepostradatelná slova)
-typologická příbuznost- jazyky vyjadřují mluvnické vztahy mezi slovy a větami shodným způsobem
1) jazyky na ,,sousedy´´ po staletí působí nejen ve slovní zásobě, ale i v mluvnické stavbě
2) jazyky vytvořily obdobný mluvnický systém nezávisle na sobě na různých místech

1. Flexivní typ
a) jedna koncovka- víc funkcí: pád, číslo, rod, osoba, číslo, způsob, čas i rod
b) různé koncovky pro skloňování, pouze v menšině shodné
c) slovosled je relativně volný
d) menší hutnost vyjadřování

2. Izolační typ
a) nemění se podstatná jména- nepřebírají koncovky
b) slovo má >1 slovnědruhovou platnost, konverze slovních druhů (walk- chůze, chodit)
c) tendence k jednoslabičnosti, nejsou slova složená
d) nerozlišuje se důsledně přídavné a podstatné jméno
e) absenci pádových koncovek kompenzují předložky
f)skladební dvojice se vyjadřují i slovosledem

3. Aglutinační typ
a) každá koncovka vyjadřuje jen jednu gram. kategorii, lepí se koncovky ke kořeni slova
b) morfémy se kladou na konec slova (místo předložek a přivlastň.)
c) odvozovací přípony se připojují na koncovky
d) vokálová harmonie= samohlásková asimilace

VYMEZENÍ POJMU JAZYKOVÁ KULTURA
-proces a výsledek soustavné péče společnosti o její úřední jazyk s ohledem na jeho komunikační funkce

Jazykové rysy kultivovaného vyjadřování :
Jazyková správnost
-projev v souladu s přijatou normou jazyka
-,,jazyková chyba´´- není definováno, spíše zda je daný jazykový prostředek vhodný s ohledem na funkci projevu

Stylistická vytříbenost
-slohové hledisko- přehledná kompozice, přiměřená lexikální a syntaktická bohatost, strohost projevu, neopakování týchž slov, pozor při hrubých a vulgárních výrazech, logický slovosled


Vnitřní a vnější vývoj jazyka
-vnější vývoj- dějiny jazyka (jazyk v rozvoji vrstev společnosti, v dějinách, kultuře, střídání dob vzestupu a úpadku)
-vnitřní vývoj- hláskový a mluvnický systém jazyka- zabývá se jím historická mluvnice

Praslovanština
-jazyk etnika, jež se historicky, kulturně i jazykově vydělovalo z indoevropského (6.-3. tis.př.n.l.)
-není písemně doložená, rozdělena na západní a východní (jihoslovanská a východoslovanská)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ