"Bez souhlasu / přivolení soudu může pronajímatel vypovědět nájem, jestliže:
- Nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě
- Nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu (zejména neplacení nájemného)
- Nájemce má dva nebo více bytů
- Nájemce neužívá byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen občas
- Jde o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdravotně postižená osoba
Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta a poučení nájemce o možnosti podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi, a pokud nájemci podle OZ přísluší bytová náhrada, rovněž závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu.
Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.
Pokud nájemce přenechá byt, který má sám pronajatý třetí osobě, jedná se o podnájem. Co se týče zániku podnájmu, vzhledem k jeho vztahu k nájemní smlouvě nutně zaniká vždy se zánikem nájemní smlouvy i přesto, že by byl sjednán na dobu delší. Nejčastějším způsobem zániku bud způsob popsaný ve smlouvě samotné, zejména výpověď. Pokud se strany nedohodnou jinak, je výpovědná lhůta pro výpověď bez udání důvodu tři měsíce. Na rozdíl od smlouvy nájemní, nemá podnájemník při skončení podnájemního vztahu právo na bytovou náhradu. Samozřejmě se strany mohou kdykoliv dohodnout, že podnájem končí s okamžitou účinností. Zánik podnájmu nastane samozřejmě i smrtí podnájemce.
Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není-li splněna tato podmínka je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti nájemce, což umožňuje pronajímateli dát nájemci výpověď z nájmu.
Nájem bytu je vztahem úplatným. Bezúplatné přenechání bytu do užívání by bylo nutno považovat za výpůjčku (§ 659 a násl. Obč. Zák.).
Nájem bytu je pojmově vztahem dočasným; dočasnost nájmu však nevylučuje, aby nájemní smlouva byla uzavřena i bez určení doby užívání, tedy na dobu neurčitou.
Úprava nájmu bytu obsažená v občanském zákoníku je v zásadě jednotná. Určitými zvláštnostmi se však vyznačuje nájem bytů družstevních, bytů služebních, bytů zvláštního určení a bytů v domech zvláštního určení. Zákonné vymezení bytů služebních, bytů zvláštního určení a bytů v domech zvláštního určení je obsaženo v ustanoveních § 7 až § 10 zákona č. 102/1992 Sb. Nájem bytů je chráněn, tzn. že pronajímatel jej může vypovědět jen důvodů stanovených v zákoně.

NÁJEM A PODNÁJEM NEBYTOVÝCH PROSTOR:
Za nebytové prostory se pro účely tohoto zákona považují:

a) místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení, a jimiž jsou zejména prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní činnosti, umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, dále archivy, garáže, skladové prostory a části veřejně přístupných prostorů budov; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu, prádelny, sušárny, kočárkárny a půdy,

b) byty, u kterých byl udělen souhlas k jejich užívání k nebytovým účelům.

Vznik nájmu
Nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajimatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

Není-li v nájemní smlouvě sjednáno jinak, je hlavní povinností pronajímatele odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém ke sjednanému účelu nájmu a v tomto stavu jej poté na své náklady udržovat. Vedle toho je pronajimatel povinen nájemci zajistit plný a nerušený výkon práv, jakož i plnění služeb spojených s užíváním nebytových prostor.
Povinností nájemce je především platit nájemné. Na zajištění dlužného nájemného má dle občanského zákoníku pronajímatel zástavní právo a zadržovací právo k věcem nacházejícím se v pronajatých nebytových prostorech.
Pokud není ve smlouvě sjednáno jinak, je nájemce oprávněn přenechat pronajaté nebytové prostory do podnájmu třetím osobám pouze na dobu určitou, a to jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele."