1.

Úvod

2.	Právní úprava

3.	Složení Parlamentu České republiky

4.	Orgány a funkcionáři Parlamentu ČR

4.1.	Předsedové a místopředsedové komor

4.2.	Parlamentní výbory

5.	Jednací řád Poslanecké sněmovny

6.	Jednací řád Senátu

7.	Pravomoci Parlamentu ČR

8.	Legislativní proces

9.

Závěr

"1. Úvod

Česká republika je označována za republiku s parlamentní formou vlády. Proto jediným přímo voleným ústředním orgánem je parlament, od jehož složení je odvozeno vytvoření vlády. Rovnováha mezi mocí (zákonodárná a výkonná) je v parlamentní republice založena na tom, že vláda je odpovědná parlamentu (ten je volen na časově omezené období) a lze ji parlamentem odvolat, přitom je i parlament rozpustitelný.
V Evropě se vyvinuly dvě základní formy parlamentarismu. První formou je britský model. Spočívá na preferenci silné vlády založené na homogenní parlamentní většině. Druhou formou je model, který se uplatňoval v kontinentální Evropě, a to tzv. konsensuální model parlamentní vlády založený na vytváření koalic politických stran. Ten se ještě dá dělit na klasický republikánský parlamentarismus a francouzský systém označovaný jako poloprezidentská republika založená na skutečném dualismu rozdělené moci výkonné. Parlamentní forma vlády vytvořená v České republice je formou vycházející z konsensuálního modelu.

2. Právní úprava

Ústavní úprava základních principů, postavení a fungování Parlamentu ČR je obsažena v hlavě druhé Ústavy České republiky. Některé dílčí záležitosti jsou pak upraveny v dalších částech Ústavy nebo v ústavním zákonu č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR. Ústava ČR se v Preambuli odkazuje na dobré tradice československé státnosti, proto Parlament ČR v určitém ohledu navazuje na :
• Národní výbor (říjen 1918-listopad 1918)
• Revoluční Národní shromáždění (listopad 1918-duben 1920)
• Národní shromáždění (1920-1938) ->dvoukomorové -> Sněmovna poslanecká a Senát
• Prozatímní národní shromáždění (říjen 1945-květen 1946)
• Ústavodárné národní shromáždění (květen 1946-květen 1948)
• Národní shromáždění (červen 1948-1968) -> jednokomorové
• Federální shromáždění (1968-1992) ->dvoukomorové -> Sněmovna lidu a Sněmovna národů

Parlament ČR je konstruován jako dvoukomorový. Existují zde Poslanecká sněmovna a Senát. Tato dvoukomorovost dnešního Parlamentu ČR není totožná s dvoukomorovostí bývalého Federálního shromáždění (1969-1992), kde Sněmovna lidu představovala rovné volební právo a Sněmovna národů představovala rovné státoprávní postavení České i Slovenské republiky ve federaci. Dnešní parlament vychází z idejí a principů parlamentu 1. republiky (1918-1938). Senát má být protiváhou Poslanecké sněmovny a má představovat určitou brzdu, která vytváří předpoklady pro kvalitnější legislativní proces. Dvoukomorový systém tedy plní kromě funkce zdržovací zejména funkci dvojí ochrany stability Ústavy. Proto také obě komory vznikají odlišně. Poslanecká sněmovna na základě zásad poměrného zastoupení a Senát na základě zásad většinového systému. Dalším odlišným prvkem jsou různě dlouhá volební období (Poslanecká sněmovna – 4 roky, Senát – 6 let a každé dva roky 1/3 senátorů).A nakonec mají různé postavení při přípravě a schvalování zákonů.

3. Složení Parlamentu České republiky

Parlamentu ČR se skládá ze dvou komor, Poslanecké sněmovny a Senátu, které mají určité samostatné, autonomní postavení.

1. Poslanecká sněmovna
Má 200 poslanců volených na 4 roky. Volby do Sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Poslanci se volí všichni najednou. Ústava zakotvuje neslučitelnost (inkompatibilitu) s funkcí poslance a senátora. Sněmovna může být rozpuštěna prezidentem republiky, ale pouze z důvodů stanovených v Ústavě.

2. Senát
Je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let, přitom se každé dva roky volí 1/3 senátoru. Volby jsou provedeny tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému. Senát je komora stále činná, nerozpustitelná, takže je schopna stále plnit svou funkci. "

Práce do předmětu Politologie – Bezpečnostní a strategická studia - Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie.