1.	Vymezení a pojem pedagogické diagnostiky.

2.	Metodologické otázky pedagogické diagnostiky.

3.	Učitel v pedagogické situaci, diagnostika nestandardních situací.

4.	Sociální percepce, diagnostická metoda pozorování.

5.	Učební (studijní) styl žáka.

6.	Didaktický test.

7.	Diagnostika zájmů, postojů a hodnotových orientací žáka.

8.	Sociální klima třídy a jeho diagnostika.

9.	Sociální vztahy ve třídě.

10.	Rodinné prostředí žáka a jeho diagnostika.

11.	Projektivní metody v diagnostice.

Semináře:

1.	Nárys koncepce předmětu, seznámení s literaturou.

2.	Diagnostika žáka I. - praktická tvorba didaktických testů.

3.	Diagnostika žáka II. - kognitivní a učební styl.

4.	Diagnostika žáka III. - diagnostika studijních předpokladů.

5.	Diagnostika žáka IV. - diagnostika schopností - ověřování a rozvoj tvořivosti.

6.	Diagnostika třídy I. - seznámení a práce s nástroji pro diagnostiku sociálního klimatu třídy.

7.	Diagnostika třídy II. - sociometrie

8.	Diagnostika třídy III. - práce s malou sociální skupinou.

9.	Diagnostika třídy IV. - SORAD

10.	Diagnostika učitele I. - sledování pracovní zátěže, práce se stresem.

11.	Ukázky diagnostických materiálů zjišťujících rodinné prostředí žáka.

12.	Ukázky a analýza vybraných projektivních technik.

"1. Profesní kompetence učitelů

 zkouška – požadavky:
 nejen teoretické znalosti – ale i konkrétní diagnostické věci (didaktická analýza učiva – didaktický test z předmětu, který budeme učit)
 dotazník pro žáky na určité téma – jakýkoliv jev – postoj žáka k předmětu, postoj k četbě – musí být správný!!!

• věkové zvláštnosti, pedagogické a sociální psychologie

Roviny zátěže
• profesní zátěž, kterou učitel musí zvládat – v psychické oblasti
1. Zátěž percepční
 permanentní kontrola žáků, vysoké nároky na pozornost
2. Zátěž kognitivní
 mluvení souvisle, logicky, k věci
 umět využívat odborných poznatků daného předmětu
 rychlé řešení problémů
 naplánovaná příprava vůbec nemusí vyjít
 diagnostika problémů (proč má 3x za sebou žák pětku a nespolupracuje se mnou)
3. Zátěž emocionální
 otázka vrozených dispozic, ale je třeba o této vlastnosti vědět
 kontrolovat emoce, kladné emoce často zlidšťují daného učitele
 je důležité jaká je emoční atmosféra – jak pro učitele, tak pro žáky, můj vztah k žákovi
 pozor na osobní hodnocení a první dojem – je vidět v našem chování, pokud někoho nemáme rádi
4. Zátěž sociální
 morální dilema u protěžovaných žáků, jejich rodiče jsou vysoce společensky postaveni
 výuka romských dětí – sisyfovská práce
 učitel je nucen se žáky i jejich rodiči komunikovat – neustálá interakce
5. Zátěž autodiagnostika (seberegulace)
 nutnost určité introspekce – obrácení na sebe sama a kladení si otázek – mluvím nahlas? Rozuměli tomu? Vykládám to dobře? Nejsem uspávačka hadů?
6. Šok z reality
 chuť předávat informace – nespokojenost s nezájmem
 všechno je jinak než si čerstvě vystudovaný učitel představovali
 největší problémy mají učitelé s propadajícími žáky

Udržení pozornosti
• u dětí, které mají špatný režim (pozdě chodí spát – ve škole nedostačující pozornost)
• jakákoliv forma lehkých mozkových dysfunkcí

Úvod ke kompetencím učitele
• začínající učitelů se někdy setkávají s určitými problémy a potížemi
• člověk, kterému se nedaří, bývá nespokojený – je to vidět – měla bych se ve svém povolání alespoň trochu najít
• 3 okruhy problémů
1. osobnost - spjatý s naší osobností – ne každý člověk má v sobě tendence řídit lidi, vykládat jim, komunikovat s nimi
2. kompetence – když dělám nějakou činnost, musím k ní být způsobilý – máme na to, dám to, rozumím tomu – dají se vypěstovat
3. situace ve škole – kvalita materiálů, učebnice, prostory

Osobnostní předpoklady
• něco, co je moje – s čím jsem se narodila, jsou to mé dispozice
• klíčová otázka – jestliže učím někoho, musím vědět koho
• nemůžeme každou pětku u žáka diagnostikovat jako neúspěch – musíme za tím něco vidět
• člověk zjistí, že nemá dobré psychické vybavení pro tuto činnost – jedná se o pomáhající profesi – pomáháme lidem, abych z nich něco bylo (udržet pozornost, úspora hlasu)
• pedagogická psychologie a psychologie osobnosti – vlastnosti člověka, které mu umožňují dobře existovat s ostatními lidmi
• VELKÁ PĚTKA
1) Sociabilita
 první předpoklad k práci s lidmi
 tendence navazovat s lidmi interakce a reagovat na lidi, u učitele především interakce učitel – žák (součást temperamentové výbavy – introvert/extravert, rodíme se s tím)
2) Extravert
 zalíbení pro druhé, přátelská vřelost
 družnost, vyhledávání společnosti, radost z kontaktu
 dominantní sebeprosazování až panovačnost (lehká dominantnost je důležitá – jsme učitelé)
 osobnostní aktivnost, energičnost, sklon žít v tempu
 sklon vyhledávat vzrušující smyslové zážitky (zkoumáno na krysách – do klece – páčku – elektroda do limbického systému = emoce, když krysa zmáčkla páčku – dostala šok – ono místo v limbickém systému dostalo šok – prudké sexuální vzrušení – „umilovala“ se k smrti)
 převaha pozitivních citů, optimismus


3) Organizační schopnosti
 předpokladem k úspěšnosti
 nejen příprava na hodinu…
 týkají se hlavně toho, zda máme ve svém životě systém – v pojetí výuky, ve svých věcech, jak naložíme se svým zkouškovým, pořádek v řešení určitých věcí
4) Schopnost komunikace
 má nějaký obsah, s jinými lidmi – verbální/nonverbální
 komunikace činy
5) Přiměřené postoje k žákům
 (není jen názor na něj), jsou zde zahrnuty i emoční postoje (nemám někoho ráda, nechci ho vidět), jak se chováme = názor, emoce, chování
 věk – hraje věk roli v tom, být dobrá kantorka nebo ne? – spíše ne
 pohlaví – feminizace českého školství – mělo by být více mužů
 stupeň neurotičnosti – neurotické symptomy – u 48 % studentů PF (výzkum v Olomouci na PF), různá škála
 neurotik – sklon k obavám jak něco dopadne; deprese smutek zoufalství; sklon k pocitům studu; rozpaků a trapnosti; hněv, zatrpklost; velký sklon podléhat pokušení alkohol, drogy, nakupování, telefonování; psychická zranitelnost; ve stresu racionální chování/panika
 všechny osobnostní rysy si táhneme s sebou jako kouli

Profesní kompetence
• získáváme na fakultě, zkušenostmi, pozdější praxí, sebevzděláváním
a) kompetence odborně předmětové – matika – matikář, čeština – češtinář
b) kompetence psycho-didaktické – žák a jeho potřeby, věk a potřeby, vytvoření podmínek k učení
c) kompetence komunikativní – souvisí s osobnostní rysem, bohatá slovní zásoba + citlivé reagování na jednotlivé žáky, pozor na příliš velké mluvky (občas bychom mohli použít polovinu slov, než doopravdy říkáme)
d) kompetence organizační
e) kompetence diagnostická
f) kompetence poradenská a konzultativní – žákovi musíme vyložit znovu, o co jde, pokud nerozumí
g) kompetence autodiagnostická - sebereflektivní
 
2. Začínající učitel v české škole

Začínající učitel
• do 5 let praxe
• mívá ho na starosti zkušenější učitel – uvádějící
• špatné je být nucen učit předmět, na který nemáme aprobaci
• 3 velké zdroje
• příčiny spjaté s osobností učitelů – nejdou změnit, dáno dispozičně

Jednou z nejdůležitějších stránek role učitele je jeho reagování na různé situace. To, jaké reagování učitele bude, závisí na mnoha faktorech.

NÁLADA = citový stav různého trvání, souvisí s osobnostními rysy a stavy, zčásti výtvorem dědičnosti, z části prostředí

- na konci pololetí nebo škol. roku riziko únavového dluhu – tj. shledání, že únava předchozího dne se večerním odpočinkem ani nočním spánkem plně nevytratila. V důsledku toho se učitel může chovat k dětem podrážděně, pak reagují podrážděně i děti a to zase zpětně působí na učitele.

Rada: únavový dluh si uvědomovat, nevhodné aby učitel měnil nálady (děti mají vědět, na čem jsou)

ZÁJEM – učitel se nesmí zlobit, že děti ani po poskytnutí příležitostí nebudou mít k danému zájmu stejný citový vztah jako učitel (navíc učitelova negativní reakce působí opačně)

POSTOJE – nejsou naše postoje jen postoje bránící ego? (nevědomé vyplývající z komplexů, které si odůvodňujeme racionálně – viz. Freudova ego-racionalizace – ve skutečnosti si motivy postojů nechceme přiznat, tak je odůvodňujeme jinak)
Nepřebírám postoje od autority bezkriticky?

Projekce = hostilita vůči osobám, které projevují sklony, které si daný jedinec nechce připustit u sebe (např. autoritářská osobnost nesnáší obětní beránky)

Kognitivní disonance (Festinger) – osoba zastává určitý názor a pak zjistí, že jeho chování je s ním v rozporu (např. důvěřuji svým schopnostem, ale neuspěji ve zkoušce – tvrdím tedy, že zkoušky jsou na nic).

CITOVÁ STABILITA UČITELE – vlastnost úspěšných učitelů, kteří jsou citově zralí, nenechají se vtáhnout do malicherných sporů a hašteření s dětmi, nenechají se vyvést z míry chováním dětí (i když pro to mají důvod).

STYL UČITELE – výchovné techniky formální (důraz na předmět) a neformální (důraz na děti) - uč.by neměl hovořit příliš dlouho, spíše věcné motivujících otázky – Galton: Učitel by měl být vyšetřovatelem ve školní třídě, tj. využívat podstatných, na úkol cílených a vhodně volených otázek.

ZJIŠŤOVÁNÍ VLASTNOSTÍ UČITELE
Ryans (1960, USA) vytvořil Posuzovací stupnici vlastností učitele (měl by být vřelý, chápavý, přátelský, odpovědný, vynalézavý a nadšený), kvality klesají s věkem učitele."