1.	Geografické informační systémy a hydrologické modelování

2.	Základní termíny a principy v problematice hydrologického modelování

2.1.	Hydrologické modely

2.2.	Matematické reprezentace fyzikálního systému

2.2.1.

Charakteristika

2.2.2.

Komplexně pojaté hydrologické modely

2.2.3.

Využívané numerické metody

2.2.4.

Cíle, využití

2.2.5.

Kroky sestavování matematického modelu fyzikálních dějů

3.	Základní rámec a koncepty srážkoodtokového modelování, hydrologická a hydraulická transformace na povodí

3.1.	Transformace ovzdušné srážky

3.2.	Parametry zahrnuté do modelů

3.3.	Typy modelů

3.4.	Prostorová distributivnost modelu

3.5.	Typy metod

"Geografické informační systémy (GIS) a další geoinformační technologie (GIT) nabízejí efektivní sběr, správu, analýzy a výstupy geografických dat, kam řadíme i hydrologická, stejně jako klimatologická, environmentální, pedologická a další data. Společné využívání dat ze sledovaného území představuje pouze jeden z faktorů, proč dochází k propojení hydrologického modelování s prostředím GIS. GIS poskytuje analytické nástroje vhodné pro úpravu dat před vlastním procesem modelování, hydrologický model řeší specifické otázky proudění a obvykle i výsledky je vhodné ukládat a prezentovat v prostředí GIS. To zajistí jejich dostupnost, možnost porovnání s jinými faktory v území, navazující výpočty a vhodnou publikaci výsledných informací. Proto je v současnosti taková vazba již pevně etablována a

Základní termíny a principy v problematice hydrologického modelování

Hydrologický model je v nejobecnější formě zjednodušenou funkční reprezentací reálného hydrologického systému (povodí, soustavy koryt apod.) sloužící k analýze chování systému jako celku i jeho dílčích komponent. Matematické modelování se přitom stává stále významnějším a efektivnějším prostředkem studia hydrologických procesů, neboť umožňuje aproximovat hydrologické a ostatní procesy v jejich vzájemné interakci na základě dostupných dat (tzv. přímé modelování definovaného problému). S rostoucím výkonem výpočetní techniky se také stále častěji používá i inverzního zpřesňování popisu hydrologického systému pomocí mechanismů kalibrace a validace modelů na základě přijatých koncepčních předpokladů (tzv. inverzní modelování). Ještě jednodušeji řečeno, model systémově řeší vztah známých vstupů (charakteristiky povodí a hydrometeorologické situace) a neznámé hodnoty požadované výstupní veličiny (nejčastěji tedy předpověď průtoků – Q) v čase a prostoru. Modely jsou tedy v nejširším významu zjednodušeným funkčním vyjádřením existujícího fyzikálního systému. Každá studie různých aspektů hydrologických procesů, která není pouhým sběrem a tabelováním dat, zahrnuje modelování právě v tomto nejširším významu slova. Předběžný konceptuální model, popisující hydrologický systém, je konfrontován se shromážděnými daty. Jestliže data odpovídají konceptuálnímu modelu, je model přijat; v opačném případě musí být model revidován. Jak je zřejmé, v tomto případě nejde o matematický model, nýbrž o koncepční představu, která může mít různou formu, např. grafickou formu - grafu, blokdiagramu či řezu apod. Význam termínu model je různorodý a závisí na kontextu, ve kterém je použit. Většina modelů přísluší do jedné z následujících kategorií: kvalitativní popis procesů probíhajících v systému, např. formou schématu, slovního popisu, matematická reprezentace fyzikálního systému."

Text není výrazněji členěn, obsahuje nedokončené věty.
Součástí práce je tabulka a schéma o rozsahu cca 0,5 strany.