1.

Úvod

2.	Historie kabelové televize

3.	Jak pracuje kabelová televize

4.	Internet po kabelové televizi

5.	Architektura sítě kabelového internetu

5.1.	Komplexní pohled

5.2.	Centrum kabelové televize

5.3.	Distribuční síť

5.4.	U uživatele

6.	Aplikace kabelového přenosu dat

6.1.	Přístup k internetu

6.2.	Management energie

6.3.	Ochrana/monitorování domů

6.4.	Telemedicína

6.5.

Karaoke

6.6.	IP Facsimile

6.7.	Dlaší možné aplikace

6.8.	Příklady dodavatelů zařízení pro jednotlivé aplikace

6.9.	Služba Telephony-Return

7.

Standardy

7.1.

MCNS

7.2.	IEEE 802.14

7.3.

DAVID/DVB

7.4.	IPCDN (IP over Cable Data Network)

7.5.	PacketCable

7.6.

ATM Forum

8.	Systémové řešení od 3Com – High-Speed Cable Internet Solution

9.	Srovnání s technologií ISDN

10.	Situace v České republice

10.1.

Nabídka připojení přes DattelKabel

11.

Závěr

12.

Přílohy

12.1.

Příloha 1 – Slovníček pojmů

12.2.

Příloha 2 – Seznam modemů a podporovaných standardů (tabulka)

12.3.

Příloha 3 – Přehled počtu uživatelů vybraných poskytovatelů ve světě (tabulka)

12.4.

Příloha 4 – Kompletní ceník společnosti DattelKabel (tabulka)

12.5.

Příloha 5 – Ceník firmy KTV Ostrava (tabulka)

12.6.

Příloha 6 – Článek v angličtině

"Historie Kabelové televize
Kabelová televize se objevila na přelomu čtyřicátých a padesátých let současně v Pensylvánii a v Oregonu. Ovšem kvalita nebyla zrovna nejlepší díky velké vzdálenosti vysílače a příjemce. Proto první zprostředkovatelé kabelové televize stavěli antény na vyvýšených místech v okolí obcí a signál odtud pomocí koaxiálních kabelů rozváděli do domů.
S příchodem satelitního vysílání do kabelových televizí v 70. letech se zvýšila nabídka programů kabelových operátorů. To vedlo v velkému rozmachu kabelové televize. V roce 1996 mělo kabelovou televizi 63% domácností a kabelová televize procházela kolem 95% amerických domácností..
Cablevision na podzim roku 1995 představil pilotní program nazvaný “Access Plaza”, který nabídnul svým zákazníkům na Long Island. Access Plaza byla kombinací HW a SW, která umožňovala uživatelům surfovat po Internetu, získávat zpravodajství a provádět homebanking, a to vše přes koaxiální kabel, který byl zaveden do jejich domovů.

Jak pracuje kabelová televize
Aby byl televizní přijímač schopen přijímat signál kabelové televize, musí poskytovatel kabelové televize modulovat analogový radiový signál. Proto je signál přenášen na rádiových frekvencích a to mezi 5-750 MHz.

Kabelová televize je rozváděna buď po tradičních koaxiálních kabelech s kapacitou buď 330 MHz a 450 Mhz, nebo po moderních hybridních opticko-koaxiálních systémech s kapacitou až 750 MHz, jež jsou v zahraniční literatuře označovány jako HFC (Hybrid Fiber Coax) systémy

Pro směr přenosu dat od uživatele k poskytovateli (upstream) se používá pásmo 5MHz - 42MHz, pro přenos dat od poskytovatele k uživateli (downstream) pak pásmo od 50MHz (což se rovná druhému kanálu vzdušné televize) výše.

Každý program kabelové televize zabírá 6MHz z pásma radiových vln. Celý systém s kapacitou 400MHz může tedy přenášet 60 analogových programů, HFC systém s kapacitou 700MHz pak dokonce 110 analogových programů.

Internet po kabelové televizi
Pro datovou komunikaci přes kabelovou televizi je obvykle vyhrazen jeden kanál v pásmu 50MHz – 750MHz pro přenos dat směrem k uživateli a jeden kanál v pásmu 5MHz – 42MHz směrem od uživatele.

6MHz televizní kanál pro přenos dat směrem k uživateli má kapacitu až 27Mbit/s při použití modulační technologie 64 QAM (Quadrature Amplitude Modulation), jež je v dnešní době nejpoužívanější. Přenos může být zrychlen až na 36 Mbit/s při použití 256 QAM. Jeden kanál pro přenos dat od uživatele disponuje kapacitou 500 Kbit/s až 10 Mbit/s při použití modulační technologie 16 QAM nebo QPSK (Quadrature Phase Shift Keying).

Vlnová šířka pro přenos dat je rozdělena mezi uživatele, kterých je v rámci jedné části sítě většinou 500-2000. Přenosová rychlost pro běžného uživatele ve směru downstream se tak pohybuje mezi 500 Kbit/s a 1.5 Mbit/s v závislosti na architektuře a aktuální zatíženosti sítě.

Architektura sítě kabelového internetu

Komplexní pohled
Centrum kabelové televize, tzv. headend, obsluhuje přibližně 200.000 až 400.000 domácností. Ty dodávají data distribučním sítím (každá obsluhuje 20.000 - 40.000 domácností) přes metropolitní optický okruh. Zde jsou data převáděna na analogový signál a posílána přes lokální distribuční sítě z optických vláken (každá síť obsluhuje 500-1000 domácností) k domácnostem. Přímo do domu pak dorazí data přes koaxiální kabel.

Centrum kabelové televize
Headend, což je operační centrum lokální datové sítě, zajišťuje spojení s páteřní sítí, skrz kterou má uživatel přístup k serverům s obsahem či přímo na Internet. Centrum je napojeno na studia kabelových televizí, přijímá radiové, televizní a satelitní signály. Pro připojení k Internetu či WAN sítím se používají směrovače a přepínače na třetích síťových vrstvách a standardní WAN-linky a WAN-protokoly.

Centrum může být až 80 km daleko od koncového uživatele při použití optických vláken. Při použití dnes již zastaralých koaxiálních kabelů se tato vzdálenost zkracuje na 15 km. Na cestě je možné použít 4-10 zesilovačů. Maximální vzdálenost je dána požadovanou dobou přenosu, která by neměla překročit směrem upstream 400 ms.

Co se obsluhy počtu domácností týče, ten je velice proměnlivý a záleží na použitém systému přenosové sítě a technologii a může se pohybovat od 500 uživatelů až po 400.000 uživatelů."

Práce obsahuje tabulky a graf, rozsah čistého textu činí cca 9 stran.
V práci se objevují překlepy.
Přílohy uvedené v desetinném obsahu o rozsahu cca 11 stran nejsou započítány do celkového rozsahu práce.