1.	ptáci - stavba těla, vnitřní ústrojí

2.	Ptáci vodní,

3.

mokřadní,

4.

mořští,

5.	dravci a sovy,

6.	lesní stromoví,

7.

hrabaví,

8.

pěvci,

9.	ptáci břehů tekoucích vod,

10.ptačí obři a trpaslíci

"PTÁCI
• jsou vývojovým pokračováním vymřelých plazů – ptakoještěrů
• rozlišujeme nadřády běžců a létavých ptáků
• znaky ptáků – peří, křídla, stálá tělesná teplota, dokonalejší stavba cévní, nervové a smyslové soustavy

Stavba těla létavých ptáků:
• oporou těla je kostra – lebka (chrání mozek), páteř (osa těla, z obratlů), hrudník (chrání srdce a plíce), končetiny (zadní chůze, přední let)
• hrudní kost má výběžek = hřeben (úpon letových svalů)
• dlouhé kosti jsou duté, vyplněné vzduchem
• na povrchu těla z kůže vyrůstá peří (prachové, obrysové)

Vnitřní ústrojí ptáků:
• trávicí soustava – vole – rozšířená část jícnu, kde nabobtnává potrava (semenožraví ptáci)
• cévní soustava – cévy a srdce – prouděním krve se udržuje stálá tělesná teplota = teplokrevní živočichové
• dýchací soustava – plíce propojené se vzdušnými vaky, které zasahují do dlouhých kostí, v místě rozvětvení průdušnice je hlasové ústrojí
• vylučovací soustava
• nervová soustava
• rozmnožovací soustava – pohlavní dvoutvárnost, vnitřní oplození, vejcorodí, sedí na vejcích, většinou staví hnízdo, samci zpěvem nebo pohyby těla vymezují hnízdní teritorium
• krmiví ptáci – mláďata holá, slepá, rodiče je krmí (dravci, pěvci,…)
• nekrmiví ptáci – mláďata mají prachové peří, vidí a chodí, umí vyhledat potravu (hrabaví, vrubozobí,…)

VODNÍ PTÁCI
• vodní ptáci umějí plavat
• k plavání jsou přizpůsobeni posunutím nohou dozadu, přítomností plovacích blán, hustým a nesmáčivým peřím
• potravu sbírají většinou ve vodě, hnízdí na souši
• zástupci – kachna divoká, kormorán, potápka roháč, labuť velká, husa velká, polák chocholačka, lyska černá, racek chechtavý

MOKŘADNÍ PTÁCI
• brodiví, někteří krátkokřídlí a baňáci jsou vázáni svým životem na mokřady
• na volné hladině se však nezdržují
• mají dlouhé brodivé nohy a špičaté zobáky
• kořist loví na mělčinách i mimo vodu
• zástupci – volavka popelavá, čáp bílý, čáp černý, čejka chocholatá, slípka zelenonohá

MOŘŠTÍ PTÁCI
• tučňáci, albatrosi a plameňáci potravně závisejí na moři
• jsou dobře přizpůsobeni k získávání potravy ve vodě
• výborně plavou, potápějí se, létají nebo se brodí

DRAVCI A SOVY
• mimořádně dobrý zrak, silný zahnutý zobák, mohutné nohy, dlouhé ostré drápy
• DRAVCI – většina loví ve dne, potrava – plži, ryby, drobní hlodavci, menší ptáci
• zástupci – poštolka obecná, káně lesní, jestřáb lesní, sokol stěhovavý, orel skalní, orlovec říční
• cizokrajní – kondor sup
• SOVY – převážně noční ptáci, výborný zrak i sluch, měkké peří k tichému letu, čtvrtý prst – vratiprst – mohou obracet dopředu i dozadu
• zástupci – sova pálená, puštík obecný, kalous ušatý, výr velký

LESNÍ STROMOVÍ PTÁCI
• šplhavci jsou přizpůsobeni životu na stromech
• mají silné dlátovité zobáky, jimiž tesají do dřeva, mají šplhavé končetiny
• hnízdí v dutinách stromů
• mezi stromové ptáky patří mnozí pěvci
• čtyřprsté končetiny s dlouhými běháky jim většinou slouží k pohybu po stromech
• potravu sbírají pomocí zobáků
• staví si miskovitá hnízda
• krmivá mláďata – líhnou se značně nevyvinutá
• zástupci – strakapoud velký, datel černý, kos černý, sýkora koňadra, modřinka, krkavec velký, sojka obecná

PTÁCI OTEVŘENÉ KRAJINY – HRABAVÍ
• znaky – silné hrabavé nohy, tupé drápy, krátký silný zobák (všežravci), nekrmivá mláďata, špatné létají
• zástupci – koroptev polní, křepelka polní, kur domácí, tetřev hlušec, bažant obecný, rorýs obecný (výborný letec)

PTÁCI OTEVŘENÉ KRAJINY – PĚVCI
• vlaštovka obecná – vidlicovitý ocas, hodně vykrojený, hnízda staví uvnitř budov, potravou je hmyz
• jiřička obecná – na spodu těla je celá bílá, má vykrojený ocas, hnízda na vnější straně budov, potrava hmyz
• vrabec domácí – semenožraví, nenápadné zbarvení, staví neupravená hnízda na římsách nebo pod okapy
• vrabec polní
• skřivan polní

PTÁCI BŘEHŮ TEKOUCÍCH VOD
• ledňáček říční – srostlé dva přední prsty, vyhrabává si až 1 m dlouhou noru ve strmých březích řek a potoků, loví drobné rybky
• skorec vodní – brodí se vodou a sbírá larvy, hnízdí v březích, pod vodopády
• konipas horský – štíhlý, dlouhý ocas, pobíhá po břehu nebo se brodí u horských potoků, živí se hmyzem, zadní prst má dlouhý dráp, tažný
• konipas bílý – není tak vázaný na vodu, podél toků, lidská sídla, pastviny, tažný"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ