Redoxní děje

1.	Oxidace a redukce

1.1.	Redoxní reakce

1.2.	Oxidační a redukční činidla

1.3.	Vyčíslování rovnic redoxních reakcí

2.	Beketovova řada kovů

2.1.	Reakce prvek-kation

2.2.	Reakce prvek-anion

2.3.	Reakce prvek-kyselina

3.	Elektrolýza

3.1.	Elektrická dvojvrstva

"6. Redoxní děje
oxidace, redukce, oxidační a redukční činidla, redoxní pár, výpočet koeficientů redoxních rovnic, disproporcionalizační reakce, Beketovova řada kovů, elektrolýza

OXIDACE A REDUKCE
Redoxní reakce (také oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá redoxní reakce je tvořena dvěma poloreakcemi, které probíhají současně. Tyto dvě poloreakce jsou oxidace a redukce. Při oxidaci se oxidační číslo atomu zvyšuje, atom tedy ztrácí elektrony, při redukci se oxidační číslo snižuje, atom tedy elektrony přijímá.

Oxidační a redukční činidla
Oxidační činidlo je látka, která dokáže jiné látce odebrat elektrony a tím ji oxidovat. (Přijatými elektrony se oxidační činidlo samo redukuje). Redukční činidlo dodává do systému elektrony, kterými se některá z přítomných látek redukuje. (V důsledku ztráty elektronů se redukční činidlo samo oxiduje).
Například: Reakcí elementárního zinku se sírou vzniká sulfid zinečnatý.
Zn + S⟶ ZnS
Na počátku reakce jsou oba prvky v základním stavu a jejich oxidační čísla jsou rovna nule. Při reakci se zinek oxiduje a odevzdává elektrony síře, která se tím redukuje.
Zn°-2 e- ⟶ ZnII
S° + 2e-⟶ S -II
Z uvedeného vyplývá, že oxidačním činidlem je síra, redukčním zinek. Znovu si uvědomte, že oxidaci a redukci nelze od sebe oddělit. Jestliže se při oxidačně redukčních reakcích rovnají počty uvolněných a přijatých elektronů, musí být vůči sobě v přesném poměru i počty částic, které elektrony uvolňují a přijímají. Této skutečnosti se využívá při vyrovnávání oxidačně redukčních"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ