"SCHOPNOSTI OSOBNOSTI
- označujeme ty vlastnosti ososbnosti, které jedinci umožňují naučit se a úspěšně vykonávat určité
činnosti

Rozdělení schopností:
• Vjemové (percepční): přesné vnímání a rozlišování tvarů, barev, tónů
• Psychomotorické: naučení a vykonávání určité sestavy pohybů
• Intelektuální (myšlenkově poznávací): orientace v nových situacích a řešení problémů
• Sociální: jednání s lidmi, dojem, předcházení konfliktů a jejich řešení
• Umělecké

... a další

Vlohy
= vrozený základ schopností
- působením prostředí se vyvíjí v konkrétně se projevující schopnosti:
• Nadání = souhrn schopností, který umožňuje nadprůměrné výkony v určité oblasti činnosti
• Talent = vrozené nadání, které lze i nadále rozvíjet
• Genialita = mimořádně rozvinutý talent

- neaktualizovaná vloha postupně tuto svou způsobilost přetvářet se ve schopnost ztrácí


INTELEKT
- ze všech schopností vyvolala největší zájem odborníků i laiků
- jde o velice obecnou schopnost, která rozhoduje v širokém spektru situací o úspěšnosti jedince
Hartl
- charakterizuje intelekt jako schopnost učit se ze zkušenosti, schopnost přizpůsobit se, řešit nové
problémy, orientovat se v nových situacích na základě určování podstatných souvislostí a vztahů

Měření
- již na přelomu 19./20. století se projevily snahy inteligenci měřit a na základě takto zjištěné
úrovně intelektové schopnosti provádět výběr a zařazovat lidi do různých oborů činnosti
A.Binet
- první inteligenční test
- rozděleny dětem podle tzv. Mentálního věku → tímto termínem označoval Binet testový výkon,
- uplatnění zaznamenaly inteligenční testy v souvislosti se vtupem USA do 2.sv.války ve formě
Ravenova testu (= doplnění obrazce do řady)
W.Stern
= německý psycholog
- zavedl tzv. Inteligenční kvocient – IQ = hodnota inteligence testovaného jedince, vypočtená podle
vzorce: IQ = (mentální věk/chronologický věk) x 100
- IQ kvocient je podle řady psychologů přeceňovaný, neboť je zaměřený převážně na techniku → je
tedy nahrazován EQ = emoční kvocient, který ukazuje inteligenci člověka spíše v oblasti
mezilidských vztahů
Využívání
- závažným problémem je co nejlepší využívání inteligence
- ačkoli intelektové schopnosti některých žáků jsou zcela vyhovující, případně i nadprůměrné, žák
přesto špatně prospívá, dokonce i propadá → nevyužívá své schopnosti
- nevyužívání schopností bývá způsobeno např.:
• nedostatek zájmu
• negativní postoj
• nedostatečná sebedůvěra
• neznalost postupu (jak se učit)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ