1.	Životopis autora

2.	Okolnosti vzniku

3.

Rozbor

4.

Ukázky

5.	Závěr-zhodnocení

"2. OKOLNOSTI VZNIKU
Listy Luciliovi, sbírka sto dvaceti čtyř literárních dopisů adresovaných o něco mladšímu Senekovu příteli Luciliovi Iuniorovi, vznikly v posledních třech letech Senekova života. Listy jsou považovány za jeho nejzralejší dílo. Obsahem jsou nesčetné otázky etiky a praktické filozofie. V etickém spisu Listy Luciliovi Seneca podává své vlastní životní a mravní zkušenosti. Sám sebe představuje jako chybujícího člověka, který hledá pravdu a usiluje o sebezdokonalení.

Kniha vznikla ve velice špatném politickém klimatu Říma na počátku letopočtu, kdy ve městě panovalo zlo a chaos. A možná právě proto psal Seneca o ctnostech, problematikách života, životních situacích a jak by je měl člověk řešit. Své dílo prokládal mnoha osobními příklady, návody, jak situaci řešit a jak se v ní zachovat. Dílo má často dialogický charakter. Seneca si předsevzal, že bude rádcem a učitelem a tohoto postu se nechtěl vzdát. Chtěl, aby lidé uchopili život do svých rukou a změnili ho k lepšímu.Seneca byl stoik, ale nebránil se ani jiným filozofickým směrům.

3. ROZBOR (Dvaadvacátého listu 2; str.52 – 56)
Seneca v této části nabádá lidi, aby nesoudili situaci, člověka ihned, ale aby čekali, pozorovali,zvážily všechna pro a proti. Aby vyhodnotili situaci několikrát,a pak teprve vybrali to nejlepší řešení.Ani lékař nemůže udělat diagnózu bez toho, aniž by člověka prohlédl, aby na něj sáhl, aby ho poslechl. Ani člověk by neměl uzavřít nějakou věc bez hlubšího poznání.

Seneca Lucilia nabádá k tomu, aby se nebál zkoumat, hledat, poznávat nové, soudit a pozorovat. Člověk je stvořen proto aby hledal, aby se párkrát „spálil“ ,aby poznal, našel to, co hledá, co je pro něj dobré. Ale ani to nemusí být definitivní, i toto se může vzhledem k okolnostem vnějšku časem změnit, potom je opět třeba zkoumat, hledat. Na druhou stranu Seneca nabádá Lucilia k opatrnosti.

Seneca však v díle vyzdvihuje statečnost, Lucuilius by neměl utíkat od rozdělané práce. Na druhé straně nevadí, pokud uteče od práce, která by nestála za námahu, je na samotném Luciliovi zvážit, jestli daná věc za námahu stojí nebo nikoli, nic není definitivní. Vyzdvihuje, že pokud zanechá Lucilius nějaké činnosti, která je vázaná na odměnu, je to důvod k tomu, aby byl chválen. Naopak pohrdá těmi, kteří proklínají svoji práci, ale na druhou stranu v ní setrvávají z důvodu mzdy. Lidé často podle Senecy utrácejí dobrovolně čas, v zálibách, které je vnitřně netěší. "

Práce do předmětu Úvod do filozofického myšlení - Teologická fakulta Jihočeské univerzity.