Úvod 1

1	Právní úprava v oblasti shromažďovacího práva České republiky 3

1.1	Veřejná správa na úseku shromažďovacího práva 3

1.2	Ústavní garance shromažďovacího práva 4

1.3	Mezinárodněprávní ochrana shromažďovacího práva 4

1.3.1

Evropský soud pro lidská práva 5

1.3.2

Listina základních práv Evropské unie 6

1.4	Orgány působící v souvislosti se shromažďovacím právem v ČR 6

1.4.1

Místně příslušný úřad 7

1.4.2

Policie České republiky 7

1.4.3

Soudy 8

1.5	Shromažďovací zákon 9

2	Historický vývoj institutu shromažďování na území ČR 10

2.1	Rakousko-Uherská právní úprava 10

2.2	Meziválečné a válečné období 10

2.3	Socialistická republika 11

2.4	Současná zákonná úprava a její novelizace 12

3	Správa na úseku shromažďování subjektů statutárního města Havířova 1

3.1	Magistrát města Havířova 13

3.2	Odbor vnitřních věcí 14

3.3	Správní řízení na úseku shromažďování 15

3.4	Postup zástupce úřadu při rozpuštění shromáždění 18

4	Výzkum na úseku shromažďování 20

4.1	Statistické údaje úseku shromažďování odboru vnitřních věcí 20

4.2	Nejčastější místa konání oznámených shromáždění 24

4.3	Zaměření výzkumu v úseku shromažďování na osobu svolavatele 24

4.4	Nejpodstatnější vlivy na počet oznámených shromáždění 25

4.5	Vývojová fáze na úseku shromažďování v letech 2007 - 2009 27

5	Analýza provedeného výzkumu včetně statistických údajů na úseku shromažďování 28

Závěr 31
Seznam použitých pramenů a literatury 33
Seznam tabulek a grafů 36
Seznam příloh 37

"Evropský soud pro lidská práva dohlíží na dodržování a má velký vliv na výklad Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a v ní zakotvené shromažďovací právo. Česká republika se v rámci plnění svých mezinárodněprávních závazků podrobila jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva má tedy výrazný vliv na rozhodování českých soudů a ty na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva hojně odkazují a respektují je. V případě, že by Česká republika nedodržovala závazky plynoucí z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, může být Evropským soudem pro lidská práva odsouzena.

1.3.2 Listina základních práv Evropské unie

Česká republika je členem Evropské unie a proto nesmí opomíjet dodržování primárního práva Evropského společenství. 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Česká republika její ratifikací přistoupila k závazkům z ní plynoucích. Lisabonská smlouva ve svém čl. 6 odst 2. stanoví, že: „Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.“ a to s odůvodněním stanoveným v odst. 3, že: „Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“ . Těmito výše citovanými ustanoveními se potvrzuje význam a závazný charakter Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v rámci členských zemí Evropské unie.
Změnu pro Českou republiku znamená odst. 1 výše zmíněného čl.6 Lisabonské smlouvy v němž se stanoví, že: „Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie“ . Ratifikace Lisabonské smlouvy pro Českou republiku znamenala, že Listina základních práv Evropské unie přestala být pouze politicky závaznou, ale i právně závaznou. Proces ratifikace Lisabonské smlouvy byl však spojen s podmíněnou výjimkou týkající se právě Listiny základních práv Evropské unie ve vztahu k Benešovým dekretům. Česká republika se tedy připojila k Deklaraci jenž nepřijímá Listinu základní práv Evropské unie bez výjimek a jenž byla původně zaměřena pouze na Spojené Království a Polsko. Přijetí Deklarace v jejím znění však může dle různých výkladů znamenat oslabení ochrany všech práv chráněných Listinou základních práv Evropské unie a nikoliv jen práv týkajících se sporných ustanovení.
Listina základních práv Evropské unie v čl. 12 stručně stanoví každému právo na svobodu pokojného shromažďování.

1.4 Orgány působící v souvislosti se shromažďovacím právem v ČR

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů zmiňuje jakožto orgány působící na úseku shromažďování:

- Místně příslušné úřady
- Policie České republiky
- Soudy"

Práce obsahuje grafy a tabulky o rozsahu cca 10 stran.