1.

Roztok

1.1	Rozpouštědlo

1.2	Rozpouštěná látka

2.	Podle skupenství rozlišujeme

2.1	Plynné roztoky

2.2	Kapalné roztoky

2.3	Pevné roztoky

2.4	Vodné roztoky

3.	Rozpustnost

4.	Nasycený roztok

5.	Nenasycený roztok

6.	Mísení roztoků

6.1	Neomezeně mísitelné látky

6.2	Omezeně mísitelné látky

6.3	Nemísitelné látky

7.	Elektrolyty

8.	Složení roztoku = koncentrace roztoku

8.1	Hmotnostní zlomek

8.1.1

Příklady

8.2	Látková koncentrace

8.2.1

Příklady

8.3	Objemový zlomek

8.3.1

Příklady

8.4	Směšování roztoků

8.4.1

Příklady

"Roztok
= je to homogenní směs (= směs, která má ve všech svých částech stejné vlastnosti), která obsahuje dvě nebo více látek (rozpouštědlo, rozpouštěnou látku)
- roztoky jsou tvořeny částicemi látek (atomy, ionty, molekulami), které jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují
• rozpouštědlo: látka, která je v nadbytku (u vodných roztoků se považuje za rozpouštědlo vždy voda, kromě vody se jako účinná rozpouštědla uplatňují ethanol, benzín, aceton atd.
• rozpouštěná látka: látka, která je v roztoku obsažena v menším množství než je rozpouštědlo -> množství rozpuštěné látky v rozpouštědle závisí na jejích vlastnostech, na teplotě rozpouštědla, u plynů i na tlaku atd.

- Podle skupenství rozlišujeme:
1) plynné roztoky – molekuly jednoho plynu jsou rozptýlené mezi molekulami jiného plynu (například vzduch, svítiplyn)
2) kapalné roztoky – molekuly nebo ionty nízkomolekulárních látek jsou rozptýlené v kapalině (například vzduch ve vodě, chlorid sodný ve vodě, ethanol ve vodě atd.)
3) pevné roztoky – jednotlivé atomy jedné pevné látky jsou rozptýlené mezi částicemi jiné pevné látky (například vodík v platině, slitiny kovů – slitina olova a cínu)

- z roztoků jsou nejdůležitější kapalné roztoky, zejména vodné roztoky
- vodné roztoky mají mimořádný význam v přírodě, například rostliny přijímají většinu živin ve formě vodných roztoků, vodnými roztoky jsou tekutiny v lidském těle, většina biochemických dějů se uskutečňuje ve vodných roztocích

• k vyjádření rozpouštěcí schopnosti jednotlivých látek byl zaveden pojem ROZPUSTNOST = tím se rozumí zpravidla maximální hmotnost látky (v gramech), která se beze zbytku rozpustí při dané teplotě nebo daném tlaku v určitém váhovém nebo objemovém množství rozpouštědla a vzniká tak nasycený roztok

- roztok, ve kterém se při určité teplotě a tlaku již více látky nerozpustí je NASYCENÝ ROZTOK (za určité teploty obsahuje maximální hmotnost rozpuštěné látky)
- roztok, ve kterém je při určité teplotě rozpuštěno méně látky než v nasyceném roztoku je NENASYCENÝ ROZTOK (je – li v roztoku obsažena menší hmotnost rozpuštěné látky, než odpovídá její rozpustnosti za dané teploty, tak se za určitých podmínek může malé množství rozpouštěné látky ještě rozpouštět)

- roztoky se mohou mísit neomezeně, omezeně anebo se nemusí mísit vůbec
• neomezeně mísitelné látky – u těchto látek nezáleží, v jakém poměru je smícháme, neomezeně se mísí všechny plynné látky a některé kapaliny, například ethylalkohol s vodou nebo methylalkohol s ethylalkoholem můžeme mísit neomezeně
• omezeně mísitelné látky – u těchto látek záleží, v jakém poměru je smícháme, omezeně se mísí pevné látky s kapalnými -> tyto roztoky mohou být jak nasycené, tak nenasycené
• nemísitelné látky – jsou vzájemně nerozpustné, typickým příkladem je olej a voda – pokud rozmícháme olej ve vodě, tak se po určité době olej oddělí od vody a vytvoří na jejím povrchu vrstvu"

Práce je psaná převážně v odrážkách. Obsahuje dva vzorce ve formě obrázků.