"Přírodní charakteristika egejské oblasti
Egejské moře, pobřeží Malé Asie, J Balkánu  3 kulturní oblasti: Kykladské ostrovy, Kréta, Řecko
Kréta – hornatý ostrov v Egejském moři, při pobřeží úrodné nížiny; výhodná poloha pro obchod
Řecko – peloponéský poloostrov, území prostoupené pohořím s velehorami, četné zálivy

Mínojská Kréta (2000 př. n. l. – polovina 15. století př. n. l.)
hornatý ostrov v Egejském moři, při pobřeží úrodné nížiny; výhodná poloha pro obchod (Egypt, Řecko, Orient)
2000 př. n. l. počátky minojské civilizace
- Mínos – bájný krétský král
- syn Mínotaurus, dcera Ariadna (+ Théseus)
palácové hospodářství
- palác hospodářským a politickým centrem
- sídlo vládce, hospodářské centrum, skladiště, úřední a obytné místnosti, dílny, koupelny, schodiště
- město Knóssos
- nejznámější palác Labyrinthos (od slova labrys = dvojitá sekera; náboženský symbol)
- předpokládá se, že kolem Knóssu žilo asi 100 000 lidí
- Arthur Evans – anglický archeolog; vykopávky – Knóssos (1900)
písmo – původně obrázkové, pak lineární písmo A (rozluštěno jen částečně); psalo se na hliněné tabulky
jazyk neznámý; uctívání přírodních sil, kult býka
mírumilovná civilizace
polovina 15. století př. n. l. – Kréta dobyta mykénskými Acháji (Řeky)

Osídlení pevninského Řecka
malá řecká kolonizace – od r. 2000 př. n. l. příchod řeckých kmenů ze severu Balkánského poloostrova
Achájové – 2000 př.n. l., první osídlenci, spjati s mykénskou kulturou; vytlačování do vnitrozemí a na Kypr
Iónové – Z část Malé Asie, Attika, ostrovy v Egejském moři
Dórové – J Peloponés, Kréta, JZ část Malé Asie; vytlačování původního obyvatelstva

Mykénské Řecko (1600 – 1200 př. n. l.)
na přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n. l. – příchod Řeků do Řecka (nižší kulturní úroveň, nejdříve kočování)
Mykény – peloponéský poloostrov; počátky v 16. století př. n. l. = vzestup kulturní úrovně (vliv Kréty)
vrcholný rozkvět ve 14. – 13. století př. n. l.
- stavba paláců
- kyklópské zdivo – opevnění z mohutných kamenných kvádrů
- Lví brána – vchod do palácového komplexu v Mykénách
- palácové hospodářství
koncem mykénské doby trojská válka
- Íllion = Trója, obléhána 10 let, pád 1250 př. n. l., vítěz Agamemnón  pokles kulturní úrovně
písmo – lineární písmo B; psalo se na tabulky (spíše hospodářské záznamy)
Heinrich Schliemann – výzkum (19. století) – šachtové hrobky z 16. století př. n. l. (Priamův poklad)



Nejstarší období (tzv. homérská doba; 1100 – 800 př. n. l.)
temné období řeckých dějin – pokles kulturní úrovně (žádné písmo), informace o době z homérských básní
homérská společnost
- rozpad rodového zřízení, vznik větších rodů (v čele stařešina), sdružování v kmeny (vojenský náčelník)
- z rodin stařešinů vznik rodové šlechty  moc v rukou aristokracie (půda, stáda, majetek)
- králové = basilové
- nejpočetnější vrstva – svobodní rolníci; nejnižší vrstva – bezzemci; malý počet otroků
- malé sociální rozdíly."

významné informace jsou v textu zvýrazněny