1.	Důvodnost veřejné moci

2.	Pojetí státu

3.	Pojmové znaky státu

4.	Pojetí funkcí státu

5.	Vnitřní funkce státu

6.	Vnější funkce státu

7.	Obsah funkce „služeb veřejného zájmu“

8.	Obsah funkce „regulativní“

9.	Podstata federativního státu

10.	Podstata územní samosprávy (autonomie)

11.	Podstata vztahu „národ a stát“

12.	Co se míní „Formou vládnutí“

13.	Co znamená parlamentní demokracie

14.	Vztahy politických stran a veřejné moci

15.	Typy volebních systémů

16.	Typy přímé demokracie (nezprostředkovaná demokracie)

17.	Typy samosprávy

18.	Co je forma vlády

19.	Smysl dělby moci ve státě

20.	Jaké typy formy vlády rozeznáváme

21.	Soutěžní demokracie

22.	Parlamentní forma vlády

23.	Prezidentská forma vlády

24.	Ústava a právní status(stav) veřejně moci

25.	Ústava a fyzická osoba

26.	Veřejná moc a fyzická osoba

27.	Obsah katalogu lidských práv

28.	Veřejná moc a ochrana lidských práv

29.	Klasifikace práv a svobod

30.	Podstata odpovědnosti veřejné moci

31.	Pojetí právního státu

32.	Veřejná funkce spravedlnosti

33.	Co je to státní orgán

34.	Co je to státní zařízení

35.	Co je to státní mechanizmus

36.	Jaké jsou druhy státních orgánů

37.	Pravomoc a působnost státního orgánu

38.	Co je příslušnost státního orgánu

39.	Podstata státní služby

40.	Normotvorná funkce státu jako proces

41.	Výkonná funkce státu jako proces

42.	Co je to „spravedlivý proces“

44.	Principy organizace soudní moci

45.	Podmínky soudcovské nezávislosti

"1. důvodnost veřejné moci
Zájmy a představy nejsou realizovatelné bez uplatnění autority. Společná autorita se obvykle neobešla bez určitého organizovaného ztvárnění, které můžeme nazývat politickou nebo veřejnou mocí.
Politická moc dělí společnost na ovládající a ovládané. V demokratickém systému směřuje ve prospěch většiny při respektování práv menšiny.
Přirozenou autoritou rozumíme podporu panovníka, využívání ideologií, náboženství apod. Veřejná moc bez podpory obyvatelstva je totalitní, diktátorská.
Veřejná moc je organizovaný systém institucí s mocenským oprávněním.
Veřejná moc je schopnost vnutit vůli vyjadřující veřejný zájem jednotlivcům, sociálním skupinám a celé společnosti.
Veřejná moc je zejména státní moc, disponují jí však i nestátní, veřejnoprávní korporace (obec, kraje, profesní komory, VŠ).
Výkon veřejné moci provádějí orgány veřejné moci, avšak pouze na základě a v mezích zákona.

2. pojetí státu
Veřejná moc má podobu státu. Stát je typem organizované autority, která maj určitou strukturu.
Stát je tedy nástroj (instituce) společnosti, jehož základním úkolem je zajišťovat její soudržnost. Úloha státu spočívá v tom, že vytváří závazná pravidla života ve společnosti – právní normy, že dohlíží na jejich dodržování a postihuje jejich porušování.
Další úlohou státu je chránit mír, pořádek a bezpečnosti – úloha spočívá v povinnosti bránit stát před vnějšími nepřáteli. Stát je určitý celek či systém, který sestává z jednotlivých částí, jimiž jsou různé státní orgány, úřady, ústavy a zařízení.
Stát disponuje mocí. Moc je společenský vztah, z něhož jednomu jeho účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco druhému účastníkovi, tomu z něho plynou povinnosti.
Stát disponuje určitou mocí ve vztahu k obyvatelstvu, které se nalézá na jeho území.
V demokracii je zdrojem moci lid a existuje zde dělba moci – moc zákonodárná, výkonná a moc soudní. Stát lze posuzovat z mnoho pohledů – geograficky, sociologicky, politicky, theologicky atd.

typy států: a) totalitní – neuznává individualitu ani opozici
b) liberální – uznává přirozená práva
Stát vzniká, zaniká, obnovuje se, vyděluje ze společenství.
Stát je suverénní jednotka (vnější aspekt) a mechanismus politické moci (vnitřní aspekt)."

Zkouškové otázky.