1.	Charakteristika

2.	Zasedání Evropské rady

2.1	Bílá kniha o dosažení jednotného trhu

2.1.1

Jednotný evropský akt

3.

Očekávání

4.	Reforma Evropského společenství

4.1	Podstata reformy

5.	Tři typy překážek

5.1

Fyzické

5.2

Technické

5.3

Daňové

6.	Další názory na strategie rozvoje vnitřního trhu

„Reforma ES se soustředila do 5 rozhodujících oblastí:
na vytvoření stejnorodého velkoprostorového vnitřního trhu na celém území států ES
na hospodářsko-politickou strategii, zdůrazňující součinnost sociálních parametrů a pružnost trhu práce (koordinace předpisů ohledně pracoviště, zdraví a bezpečnosti pracujících)
na technologickou spolupráci v rozsahu a kvalitě
na prohlubování ekonomické a sociální soudržnosti společenství (snížení rozdílů mezi oblastmi)
na ochranu životního prostředí na základě preventivních opatření a společného postupu.
Podstata reformy: vytvářet podmínky k posílení spolupráce v měnové oblasti upevnit EMS ECU, a postupně přejít k hospodářské Měnové unii, v této souvislosti připadá prioritní role: Vytvoření skutečného společného trhu bez hranic

Program vytvoření velkoprostorového vnitřního trhu ES počítá podle Bílé knihy s překonáním 3 typů překážek:
FYZICKÝCH (VĚCNÝCH) - zrušení vnitřních pohraničních kontrol osob a zboží, nahrazení spoluprací mezi policejními sbory a koordinací předpisů (pohyb osob - jednotný evropský pas)
TECHNICKÝCH PŘEKÁŽEK - předpokládá sladění legislativy (svobodná místa výkonu povolání, uznávání diplomů, profesní kvalifikace, spolupráce mezi univerzitami, sjednocení norem a předpisů 2 řešení, vytvoření euronorem a nebo uznávání již existujících norem).
DAŇOVÝCH BARIÉR - sblížení nepřímých daní všech zemí, (DPH, spotřební) vstupují do ceny SaS

Další strategie rozvoje vnitřního trhu je věcí různých názorů
je třeba prohlubovat konkurenci a kultivovat tržní prostředí, odstraňovat přetrvávající bariéry pro volný pohyb výr. faktorů v mezinár. sektorech - energetika, telekomunikace, doprava
odklon od kompetitivního přístupu, zdůrazňuje potřebu širšího přístupu k cílům vnitř. trhu, více v rovnováze se sociální dimenzí jednotného vnitř. trhu, tento přístup se opírá o cíle EU, jak definuje Maastrichtská smlouva
Jednotný vnitřní trh: součástí přibližování států SVE k EU, 1995, Bílá kniha s přípravou přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie, postupným přebíráním pravidel, legislativy.
Rozvojem asociačního mechanismu, který zahrnuje 10 států (Polsko, Maďarsko, Slovensko, ČR, Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko) se vytvářejí podmínky k perspektivnímu začlenění těchto států do EU“

Světová ekonomika 14/25.