1.Město Havířov

1.1.	Povrch města

1.2.	Rekreační zázemí města

2.	Historie města

3.	Obyvatelstvo

3.1.	Náboženské složení

3.2.	Národnostní složení

3.3.	Vzdělanost obyvatel

4.	Pohled obyvatel Havířova na své město

5.	SWOT analýza

6.

Analýza

"Co se rekreačního zázemí týče, můžeme mluvit o takzvaném užším a širším zázemí. Užším zázemím je myšleno město Havířov ve všechn svých částech. Na území města je k rekreaci využíváno údolí řeky Lučiny, Pežgovský les a Lesopark. Zejména pro děti a mládež jsou ve městě k dispozici četná hřiště i některá sportovní zařízení. Přístupné jsou i sportovní haly, tělocvičny škol, krytý bazén, dětský park v centru města a areál aquaparku využíván v letních dnech. Hlavním rekreačním zařízením v létě jsou vodní nádrže (Těrlická a Žermanická), které mohou nabídnout vyžití nejen pro obyvatele Havířova. Těrlická přehrada nabízí i možnost vodního lyžování. Městem prochází zeleně značená turistická cesta v rámci dálkové trasy od Ostravy do Chotěbuze a červeně značená turistická cesta do Beskyd jakož i cyklistický okruh euroregionem Těšínské Slezsko.
Mimo teritorium města se pro individuální turistiku nabízí Těšínská pahorkatina, s výhledem na podbeskydí a Beskydy, do Polska a na Ostravsko. V zimě Havířované mají možnost využít právě již zmíněné širší zázemí města. Není příliš velký problém dostat se na místa vzdálená 20-30 km, protože autobusová doprava je usnadňována přímými spoji. A to na příklad do: údolí v Komorní Lhotce, Řeky, Morávky aj. V souvislosti s širším zázemím města můžeme zmínit také příhraniční oblast Polska a Slovenska. Pro turisty, lyžaře i rekreanty je atraktivní polská část Slezských Beskyd, především střediska Brenna a Wisla. Totéž platí i pro slovenskou část Beskyd a pro údolí horní Kysuce, Turzovskou vrchovinu, Kysucké Beskydy s Oščadnicí a vybaveným lyžařským střediskem Velká Rača a teprve se rozvíjejícím lyžařským areálem ve Skalitém.
2.Historie města
V letech 1946 – 1947 se zrodila myšlenka výstavby nového města. Počátky města Havířova souvisí s výstavbou hornických sídlišť z důvodu zajištění bytů pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku po 2. světové válce. Avšak po skončení druhé světové války nic nenasvědčovalo tomu, že na území dnešního Havířova zanedlouho vznikne nové město.Výstavba hornických sídlišť probíhala na katastrech obcí Šumbark, Dolní Bludovice, Prostřední Suchá a v části Šenova. Město vzniklo na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti v podhůří Beskyd."

Práce obsahuje tabulky o rozsahu cca 3 stran.