1.

Úvod

2.	Systém státní sociální podpory

3.	Rodičovský příspěvek

3.1	Okruh oprávněných osob

3.2	Trvalý pobyt

3.3	Výše rodičovského příspěvku

3.4	Výplata rodičovského příspěvku

4.	Volba doby pobírání rodičovského příspěvku

4.1	Čerpání rodičovského příspěvku do 2 let věku dítěte

4.2	Čerpání rodičovského příspěvku do 3 let věku dítěte

4.3.Čerpání rodičovského příspěvku do 4 let věku dítěte

5.	Peněžitá pomoc v mateřství

5.1	Péče otce nebo manžela matky dítěte

5.2	Narození dalšího dítěte

6.	Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

6.1	Návštěva předškolního zařízení

6.2	Výdělečná činnost

6.3	Nepříznivý zdravotní stav dítěte

6.4.	Neoprávněné čerpání dávky

"5. Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nahrazující příjem a náleží při splnění stanovených podmínek pojištěncům. Pojištěncem se rozumí fyzická osoba, která je účastna pojištění, tzn. žena i muž.
Všeobecnou podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, většinou 6 týdnů před plánovaným porodem. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má především těhotná pojištěnka nebo pojištěnka, která již porodila.
Druhou podmínkou je doba účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Do doby účasti se již nezapočítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, která byla dříve považována pro účely důchodového pojištění za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Z tohoto důvodu studentkám nevzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Započítává se však doba pobírání plného invalidního důchodu.
Dávka náleží také po zániku pojištění, jestliže k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství došlo v ochranné lhůtě. Ta činí u žen, kterým pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, pak ochranná lhůta činí jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění. V ostatních případech se vztahuje na pojištěnce ochranná lhůta 7 kalendářních dnů.
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství (nástup si žena určuje sama, a to v období od počátku 8. nejpozději však počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu). Činí 28 týdnů u pojištěny, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny. Od 1. 1. 2009 její výše činí 60 % denního vyměřovacího základu. Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu. Pokud byla žena před porodem převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, zjistí se denní vyměřovací základ z rozhodného období ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější. Jestliže zaměstnankyni za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do čtyř let věku předchozího dítěte, pak se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ, z kterého se vypočítávala předchozí dávky, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství.
Pokud jsou splněny základní podmínky a pojištěnce vznikl nárok na tuto dávku i z dalšího zaměstnání, je možné pobírat obě peněžité pomoci v mateřství. Po dobu jejího poskytování může být zaměstnankyně výdělečně činná, ale jen v zaměstnání, kde ji nárok nevznikl nebo pokud si o dávku nepožádala. Pojištěnka, která je těhotná nebo již porodila, uplatňuje nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství prostřednictví vyplněného tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, který má k dispozici její ošetřující lékař (gynekolog)."

Práce obsahuje tabulky. Čistý text je v rozsahu cca 19 stran.