Ústřední orgány a instituce společné státu České koruny do r. 1618, Majestas Carolina, rozsah 13 stran
Obsah:
Úvod

1.	Orgány a instituce společné státu české koruny do r. 1618

1.

Panovník

1.2.	Královská rada

1.3.	Královská kancelář

1.4.	Královský mincmistr

1.5.	Hejtmanství německých lén

1.6.	Soudy s celostátní působností

1.7.	Česká komora

1.8.	Generální sněm

1.9.	Královská prokuratura

2.	Majestas Carolina

2.1.	Autoři codexu

2.2.	Základní údaje o zákoníku

2.3.	Navrhované změny ve fungování státu, postavení panovníka a šlechty

2.4.	Konečný výsledek

Závěr
Literatura, prameny

"V době raného feudalismu se panovník radil se dvorským sjezdem, ten se však později rozdělil na tři části, mezi která patřila i královská rada. V době vlády Václava IV. bychom v ní nalezli hlavně nižší šlechtu, což se mu později, jak jsem již zmínil, vymstilo. V době pohusitské se skládala především z nejvyšších zemských úředníků, kterých bylo celkem dvanáct (po dohodě s Vladislavem II. osm pánů a čtyři rytíři). Jednalo se o tehdejší princip, právně však nijak nepodložený. Ferdinand I. již ani královskou radu nepotřeboval, neboť si vytvořil radu tajnou.
1.3 Královská kancelář
Nejprve za vlády Lucemburků byla místem vzniku královských dokumentů. V jejím čele byl kancléř, což byl ve většině případů vyšehradský probošt. Ten odpovídal králi za to, že spisy, které se zde sepíší, budou projevovat jeho – panovníkovu – vůli. V době stavovského státu se pak jednalo o jeden z nejdůležitějších úřadů vůbec. V čele však již nestál zástupce církve, ale příslušník vyšší šlechty. Nově musel podepsat listiny i on, čímž vlastně ručil stavům, že z královské kanceláře nevyjde nic, co by bylo proti jejich zájmu. Za vlády Habsburků, resp. Ferdinanda I. který, jak víme, přesídlil z Prahy do Vídně, byla zřízena expozitura české královské kanceláře, aby stále nemusel dojíždět do Čech. Jednalo se
o součást Ferdinandovy dvorské kanceláře ve Vídni. Později se jednalo o pouhou registraturu písemností českých místodržitelů a její bývalý lesk ji navrátil až císař Rudolf II., který jako jediný Habsburk sídlil v Praze. Její název se pak změnil na Českou dvorskou královskou kancelář, ta v roce 1749 zanikla."