Úvod do psychologie; rozsah 4 strany
Obsah:

1.

Úvod

2.	Etapy vývoje

2.1.	Antické Řecko

2.1.1.

Platon

2.1.2.Aristoteles

2.1.3.

Hippokrates

2.2.

Středověk

2.2.1.

Sv. Augustinus

2.2.2.

Tomáš Akvinský

2.3.

Novověk

2.3.1.

René Descatres

2.3.2.

John Locke

2.4.	Psychologie jako vědní disciplína

2.4.1.

Wilhelm Wundt

2.4.2.

I.P. Pavlov

2.5.	Behaviorismus

2.6.	Psychoanalýza

2.6.1.

Freud

2.6.2.

Carl Gustav Jung

3.	Hlavní směry

4.	Základní pojmy

5.	Obory psychologie

5.1.	Teoretické

5.2.

Praktické

5.3.

Speciální

6.	Přehled metod

7.	Determinace psychických jevů

7.1.	Biologická

7.2.

Sociální

"1. ÚVOD DO PSYCHOLOGIE
• = empirická věda zabývající se psychikou
• Studuje lidské chování, duševní procesy, tělesné prožívání včetně jejich vzájemných vztahů
• Původ v řečtině (psyché = duše, logos = rozum)
• Původně součástí filosofie – jako samostatná věda se začala vyčleňovat ve 2. pol. 19. stol.
• Interdisciplinární povaha – úzce se stýká s přírodními (antropologie, biologie) i se společenskými vědami (filosofie, sociologie, atd.)
• Úkolem psychologie je zkoumat chování, prožívání a jednání lidí. Chce je pochopit, předvídat a formulovat.
• Psychika = chování, jednání, prožívání  duše člověka – neužívá se to, protože nelze empiricky doložit ani zkoumat
• Etapy vývoje
• Antické Řecko – duše chápána jako síla oživující tělo, odloučení od těla smrt
 Platon – duše je uvězněná v těle, její pravý život nastává až mimo něj, její vlastní život spočívá v tom, že filozofováním se rozpomíná na svůj život před vtělením, probouzí v sobě vidění světa idejí – světa pravdy, krásy a nepomíjivosti
 Aristoteles – je třeba o duši pečovat, pečovat o její čistotu, tj. žít v pravdě a dobru, připisuje duši i rostlinám a zvířatům
 Hippokrates – definoval 4 typy osobnosti (cholerik, melancholik, flegmatik, sangvinik) podle tělních tekutin (krev, žluč, černá žluč a sliz)
• Středověk
 Sv. Augustinus – klade důraz na pochopení sama sebe, rozvíjení dobrých a potlačení špatných vlastností, predestinace – předurčení
 Tomáš Akvinský – zdůrazňuje spojitost člověka se světem přírody, řídit se rozumem a když neví, obrátit se k víře
• Novověk
 René Descartes – duši má jen člověk, nejdůležitější je rozum, rozum je spjatý s tělem – „Cogito ergo sum“ = myslím, tedy jsem
 John Locke – metoda „zkoumání toho, co probíhá v mysli“, tedy vědomí  nazývá ji introspekcí, duševní život se skládá z prvků vědomí, z jejichž asociací se skládá duševní/vědomý život
• Psychologie jako vědní disciplína
 Wilhelm Wundt – kladl důraz na bezprostřední zkušenost, popisoval jak podněty působí na člověka
• zakladatel Experimentální psychologie – 1879 první experimentální laboratoř v Lipsku
 I.P.Pavlov – zabýval se tzv. reflexologií – zkoumal úlohu podmíněných reflexů
• Behaviorismus – předmětem psychologie je chování člověka
 John Broadus Watson – v centru stojí chování, jeho pozorování a analýza, psychologie je objektivní, experimentální přírodní věda, cílem je předvídání a ovládání chování, zkoumá chování a vztah mezi podnětem a reakcí
• Psychoanalýza (hlubinná psychologie)
 Lidské projevy jsou složitou souhrou vědomých a nevědomých procesů
 Podstata lidské psychiky je ukrytá v nitru člověka
 Chce proniknout do hluboce uložených prožitků člověka (do podvědomí)
 Zakladatel: Zikmund Freud –vídeňský lékař
• Upozornil na vliv nevědomých motivů na chování člověka, které jsou podle něj určitým vývojem pohlavního pudu
• Léčba pomocí neurózy, hypnózy, člověka ovlivňují sexuální pudy a společnost (morálka)
 Id, Ego, Superego – v psychoanalýze jsou to základní složky osobnosti člověka
• Id = „ono“ – všechno založeno na uspokojování slasti a id tento rys našeho nevědomí představuje a zastupuje
- Může jít o základní podmínky nezbytné pro přežití (čistý vzduch, teplo, jídlo, voda)
- Intenzivní zážitky (sexuální, adrenalinové, spirituální, zábavné) až po (peníze, touha po uznání, prestiž)
• Ego = „ já“
- Racionální složka, která se řídí principy svědomí, povinností a sociálními jistotami, její protiváhou je stále ID
• Superego = „nadjá“ –nejvyšší ze tří složek osobnosti
- Řídí se principem dokonalosti: „chce“ být dokonalé z hlediska společnosti a působí vědomě i nevědomě
- Vzniká působením výchovy nebo působením okolí
 Carl Gustav Jung – ovlivňování našeho jednání a prožívání vidí v tzv. archetypech = prožitkové obsahy, které nevznikly během individuálního života, ale v dějinách lidstva. Každý jedinec je nese v sobě a za určitých okolností se mu připomínají v symbolech, ve snech"