1.	Co je to ekonomický statek, jeho pozice, smysl existence

2.	Volné statky vs. ekonomické statky

3.	Ekonomické statky

3.1	Plně dělitelné

3.2	Plně nedělitelné

3.3	Poptávka po plně dělitelném statku

3.4	Poptávka po plně nedělitelném statku

4.	Samuelsonova kritéria členění ekonomických statků

5.	Zajištění veřejných statků

Potřebné veřejné statky jsou zajišťovány:
· ve veřejném sektoru, prostřednictvím neziskových organizací, které jsou k tomuto účelu zřizovány (např. v ČR tzv. organizační složky státu bez právní subjektivity a tzv. příspěvkové organizace s právní subjektivitou) nebo
· veřejnou zakázkou u soukromého sektoru, například na základě výběrového řízení, je-li možné zajistit veřejné statky hospodárněji v požadovaném množství a kvalitě. Jako příklad můžeme uvést státní zakázky na vybavení armády, policie apod. Pro soukromý sektor to představuje jisté zakázky, jistou výrobu a odbyt. To může být příčinou zájmu lobbystických skupin na velkém objemu veřejných zakázek a tím i veřejných výdajů, ze kterých se financuje zabezpečování veřejných statků. I v tomto případě se však na financování nákladů podílí veřejné finanční prostředky, především skrze daňové výnosy. Veřejné statky se v posledních desetiletích v řadě vyspělých zemích zabezpečují stále více i
· společnou participací veřejného a soukromého sektoru, tzn. založením společných podniků zejména na úrovni územní samosprávy. Například obec založí společný podnik, neziskovou organizaci spolu s jinou obcí nebo se soukromým subjektem, povede-li tento způsob zabezpečení veřejného statku k vyšší hospodárnosti. Do společného podniku lze vložit nemovitý a movitý majetek i peněžní prostředky. Je-li partnerem soukromý subjekt, většinou taková organizace zabezpečuje i tržní statky.

Obsahuje názorné grafy a tabulku.