"POHYB VODY V ROSTLINĚ
• na pohybu vody v rostlině se podílí mechanismy difúze, osmózy a hydratace
• hydratace – vázání vody na koloidy, uplatňuje se při příjmu vody buněčnými stěnami kořenových vlásků z povrchu předních částic
• difúze – fyzikální pochod, při kterém probíhá transport částic z míst vyšší koncentrace na místa o nižší koncentraci rozpuštěné látky
o díky současnému pronikání vody v opačném směru dojde nakonec k vyrovnání rozdílů koncentrací
• osmóza – zvláštní případ difúze, dochází k pronikání molekul rozpouštědla, do roztoku odděleného polopropustnou membránou
o ta je dobře propustná pro vodu, ale nepropouští molekuly rozpuštěné látky, v důsledku pronikání vody se daný roztok zřeďuje a současně zvětšuje svůj objem
• osmotický tlak – hydrostatický tlak ve směru opačném než probíhá osmóza, který za normálních podmínek zabránil osmotickému pronikání vody do koncentrovanějšího roztoku

OSMOTICKÉ JEVY
• buňka může vodu osmoticky nasávat nebo naopak ztrácet v závislosti na koncentraci osmoticky aktivních částic v buněčné šťávě vakuoly a v prostředí, které buňku obklopuje
• prostředí izotopické – má stejnou osmotickou hodnotu jako buňka
• hypertonické – prostředí o vyšší koncentraci osmoticky aktivních částic
• hypotonické – prostředí o nižší koncentraci osmoticky aktivních částic

VODNÍ REŽIM ROSTLIN
• zahrnuje příjem, vedení a výdej vody

PŘÍJEM VODY
• nižší a vodní rostliny – přijímají vodu celým povrchem těla
• vyšší rostliny – přijímají většinu vody kořenovým systémem
• mimokořenový příjem – ve formě rosy, deště, vzdušné vlhkosti nadzemními orgány
• kořenový příjem – vodní potenciál kořenů musí být nižší než půdy

• Kořenový systém pasivní – jen když má rostlina listy a vodu vydává apoplastická cesta – molekuly vody difundují volnými mezibuněčnými prostorami a buněčnými stěnami, rychlejší než aktivní způsob
• Kořenový systém aktivní – jediný způsob u rostliny bez listů, symplastická cesta – buněčné stěny kořenových vlásků osmoticky nasávají vodu z půdy a bobtnají, voda jde z buňky do buňky přes membrány a cytoplazmu

Faktory ovlivňující příjem vody
• teplota – optimální je 20-25°C, snižování teploty – příjem se zpomaluje a při určité teplotě zastaví, podobně působí i vysoká teplota
• půdní vlhkost – optimální je 60-70% půdních pórů vyplněných vodou
• velikost půdních částic – čím jsou menší, tím silněji poutají vodu
• obsah kyslíku v půdě – důležité, čím intenzivněji dýchají, tím více vody přijímají
• koncentrace půdního roztoku – při vysoké koncentraci osmoticky aktivních látek je zabráněno příjmu vody
• vlhkost vzduchu – ovlivňuje transpiraci vody

Vedení vody
• difúzí a osmózou – z buňky do buňky – je pomalé, u rostlin s jednoduchou stavbou těla a u rostlin nepatrných rozměrů, u vyšších rostlin jen při příčném vedení orgánem
• cévními svazky – rostliny větších rozměrů – rychlý a vydatný přesun vody a živin
o koheze – soudržnost molekul vody
o adheze – přilnavost vody na stěny cév
o kapilarita – vzlínavost
o kořenový vztlak – tlak, který vytlačuje vodu do výše položených pletiv
o transpirace – odpařování vody z nadzemních orgánů"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ