"Období normalizace
 Cílem normalizační politiky bylo znovunastolení totalitní moci
 Zároveň si ale Husákovo vedení uvědomovalo, že nezbytným předpokladem k udržení klimatu ve společnosti je dosažení alespoň přijatelných sociálních podmínek → pozornost věnována hospodářské politice
 Květen 1971 – XIV. sjezd KSČ – program budování „reálného socialismu“
 Protimluv
 Na jedné straně vychvalování možností socialistického režimu, na straně druhé dával občanům najevo, že o své životní úrovni si nemají činit přehnané představy – mají se smířit s „reálnými možnostmi“
Hospodářská a sociální politika
 Ekonomická a sociální oblast pod kontrolou závazného centrálního plánu
 1971 – 1975 – pátá pětiletka
 V porovnání s krachy předchozích pětiletek řada plánovaných úkolů splněna
 Nesplněny ale zůstaly národohospodářské úkoly, které měly zvýšit efektivnost hospodářství a urychlit vědeckotechnický rozvoj
 Rozsáhlá stavební činnost a výrobní projekty – např. budování jaderných elektráren (Jaslovské Bohunice, Dukovany), stavba Gabčíkovy přehrady na Dunaji, první trasy metra v Praze, dálnice z Prahy do Bratislavy, Palác kultury v Praze,…
 Sociální opatření ve prospěch matek a rodin s dětmi (přídavky na děti, daňová zvýhodnění, podpora při narození dítěte, novomanželské půjčky,…) → obrat v populačním vývoji – populační exploze
 Bytová výstavba, výstavba rekreačních chat a chalup (víkendový „druhý život“ mimo město)
 1976 – 1980 – šestá pětiletka – zpomalování hospodářského růstu
 Některé příčiny souvisely se světovým vývojem (ropná krize,…)
 Nicméně hlavní příčinou neefektivní centrální hospodářství
 Ve společnosti vznik napětí, pocity neuspokojení potřeb a bezvýchodnosti → přelom 70. a 80. – normalizační režim v krizi
 1981 – 1985 – sedmá pětiletka – jejím úkolem bylo zabránit prohlubování vnější ekonomické nerovnováhy
 Čím dál větší problém tzv. „stínové ekonomiky“ – nevyužívání pracovní doby na základním pracovišti, krádeže ze státního nebo družstevního vlastnictví, podplácení a korupce
Charakter režimu
 Charakteristickou pro normalizaci byla snaha dlouhodobě stabilizovat vládnoucí struktury
 Ten, kdo prošel stranickými prověrkami, pracovně-politickými pohovory a vlastnil stranickou legitimaci, měl naději včlenit se do struktury privilegovaného obyvatelstva
 Nad životem obyvatel byl preventivní dohled StB, fungovaly nejrůznější formy perzekučních opatření (vězení, nucená emigrace, existenční postihy – zákaz studia,…) → vytvoření ovzduší strachu
 Politické procesy s těmi, kteří se nehodlali smířit s normalizačním režimem
 Nejednalo se o tak velké procesy jako v 50. letech
 Souzeni lidé různého politického zaměření – křesťané, demokraté, reformní komunisté, anarchisté
 Důležité místo měla tělovýchova a sport – např. konání spartakiád
 Kultura, umění, věda – populární televizní seriály (např. Třicet případů majora Zemana), hodně umělců emigrovala, režim se zaměřil na podporu umělců průměrných"

Důležité informace jsou značeny tučně nebo barevně.