1.	Vývojová psychologie

2.	Vývoj znamená změny v těchto složkách

3.	Faktory ovlivňující percepci

4.	Tvarová diskriminace

5.	Vnímání hloubky

6.	Porucha vnímání

7.	Vývoj inteligence

8.	Aspekt (pohled) myšlení

9.	Aspekt (pohled) chování

10.	Řešení problému ve fázích

11.	Jean Piaget

12.	Měření inteligence

13.	Ovlivňování inteligence

14.	Sociální vývoj osobnosti

15.	Individuální vývoj osobnosti

"INDIVIDUÁLNÍ VÝVOJ OSOBNOSTI – 4 základní rysy (trvalá časová stopa, vznik kolem 4 let), projevy se mění, zdroj zůstává

1. dependence (závislost) – spoléhání na druhé, nadměrná potřeba podpory od druhých lidí, projevuje se nesamostatností, v naší kultuře tolerována více dependence žen než mužů, často se projevuje i tím, že se takový člověk snaží na sebe upozornit. Nejedná se o přirozenou závislost. Způsoby výchovy vedoucí k dependenci – pokud dítě za stejnou činnost jednou oceněno a podruhé pokáráno (stejná aktivita x různé reakce), často se tak projevují nervózní rodiče, dítě se začíná chovat podle citového stavu rodiče, dále pokud dítě oceňováno za to, že potřebuje pomoc (pochvala od rodičů pokaždé, když požádá o pomoc = vznik tohoto rysu podporován), naše kultura u žen preferuje vzhled = vznik dependence

2. motiv výkonu, vůle – dítě chce všechno dělat samo, síla, vedoucí k samostatnému řešení vlastních potíží, rodiče by měli děti povzbuzovat, dát mu důvěru, předkládat jim situace, které jsou schopny zvládnout, je důležité dítě ocenit. U malých dětí je nutné vymezovat přesné cíle – konkrétně k jeho možnostem = laskavá kontrola = ocenění

3. agresivita – ubližování, násilí, společnost se snaží agresivitu spoutat, usměrnit. Vznik – nejčastější příčinou je frustrace (tj. zmaření cíle). Frustrace může vzniknout z nadměrné pomoci (např. přílišná ochrana matky) – často vede k tomu, že právě proto chce dítě tuto činnost dělat samo, vzniká i z toho, že dítěti stanovíme nereálný cíl, za nesplnění následuje výčitka. Vznik pokud se agresivní chování oceňuje nebo se posiluje tím, že dítěti ustoupeno, když se agresivně chová (= zpevnění agresivních reakcí). Vznik agresivity tedy buď frustrací nebo zpevňováním (např. hrdinové akčních filmů). Často se děti učí agresi napodobováním – ve společenských zařízeních se stane agresivnějším, protože zdroje agrese se projevují více (např. boj o hračku, ) = je třeba nezpevňovat agresi (tzn. neposlat dítě, aby si hračku násilně vzalo zpět), nebo snižovat frustraci (dát dítěti jinou hračku, která ho zaujme). Nejčastější reakcí společnosti a ostatních lidí na agresivní chování je trest (frustrace = agrese = bránění v agresi = frustrace + trest = posílení agrese, protože trestající zvítězil silou = zpevňuje se agresivní chování). Děti by měly být upozorněny na důsledky, které jejich agresivní chování způsobilo (vyvolat pocit empatie s bolestí toho, kterého napadl).

4. úzkost (anxieta) – projevuje se strachem z vlastního selhání (vlastní selhání bývá často příčinou vzniku úzkosti), nejistotou. Dítě je dependentní, cítí autoritu = autorita chce nadměrný výkon po dítěti = frustrace ze selhání = kvůli závislosti se neprojeví agrese, proto se obrátí vůči sobě = vzniká úzkost = opakované potlačení vede k depresi."