1.	Vlastní jídelníček v období 14 dní

2.	Výpočty kalorických hodnot

3.	Potravinová pyramida

4.	Výpočet BMI

5.	Víkendový jídelníček

6.	Jídelní lístek

6.1.	Hodnocení jídelního lístku

"Hodnocení jídelního lístku

Jídelní lístek hotelu Růže, který se nachází, v krásné lokalitě, přímo pod gotickým hradem Rožmberk, vzbuzuje, co se týče pestrosti barev, grafické úpravy obrázků, které v sobě skví staročeský nádech a trojjazyčného pojmenování pokrmů, velmi dobrý dojem u hosta. Avšak to je věc jedna, věc druhá je, zda hostem je laik či profesně znalý člověk gastronomie. Dá se říci, že z pohledu gastronomického se do jídelního lístku vloudilo několik chybiček, které bych bezpodmínečně opravila. Prvním zádrhelem lístku je maličko špatný „úvod“ jídelního lístku, který je započatý větou „Rádi pro Vás zajistíme … „, kterou bych podle mého názoru zařadila až do půli sloupce a místo toho začala například historií hotelu, která si myslím, že je až přebohatá, jelikož se hotel nachází v turistické lokalitě a z okna restaurace si hosté mohou prohlížet obrovský gotický hrad Rožmberk a kousek od hotelu rozvodněnou řeku Vltavu. Už tohle napovídá o tom, že bychom hosta mohli seznámit nejdříve s tím „co bylo“ a „co je teď“, postupně splynout větami z historie do gastronomie „dnešního věku“ a třeba i objasnit to, proč je hotel pojmenován „Růže“ ? Ale této odpovědi jsem se bohužel nedopátrala ani já. Určitě bych také zaměnila fotografii se slavnostní tabulí, kde na tabuli bych nic neměnila, týká-li se to gastronomické estetiky, ale jelikož hotel je zařízen atypicky, což je možné vidět na fotografiích, zveřejněných na internetové stránce hotelu, zvolila bych lepší fotografii při výběru, protože sál, kde je sestavena tabule působí příliš fádně a nezajímavě.

Druhou fází nedostatků je špatné řazení pokrmů a nápojů, čehož by si možná všiml i neznalý, jelikož většina jídelních lístků, při nalistování cca třetí strany, začíná studenými předkrmy, nýbrž zde jsou na prvním místě nápoje, které se správně řadí až za pokrmy a začínají aperitivy a jsou zakončeny teplými nápoji, naopak tento lístek nabízí jako první nealkoholické nápoje, a končí teplými nápoji, které mají v tomto případě správně. Následující řazení je opravdu zmatené a z velké části neodpovídá zásadám sestavování jídelního lístku, po nápojích následuje „slané pečivo“, které charakterizují chipsy, oříšky a tyčinky a dále odděleně „cigarety“. Obojí bych uvedla pod názvem „doplňkový sortiment“ a ponechala až ke konci jídelního lístku, čili zařadila až za nápoje. Po pokrmové stránce jsou na druhém místě teplé předkrmy, které mají zaujímat až místo třetí. Bezmasá jídla jsou zařazena hned po polévkách, které mají původně být až na místě dvanáctém podle gastronomických pravidel. Ryby by měli být hned pod teplých předkrmech, ale zde v tomto lístku jsou řazeny hned pod bezmasé pokrmy na páté místo, což je samozřejmě špatně. Drůbež a vepřové maso je seřazeno dále správně, dalším špatným krokem je vypuštění zvěřiny, která byla zřejmě nahrazena hovězím masem. V nabídce nejsou také obsazeny žádné dětské pokrmy, které si myslím, že by měly být, z hlediska cestovního ruchu návštěvnosti hradu, na místě. Není zde také žádná zmínka lehčích či zdravotních pokrmů, které jsou z hlediska dnešních gastronomických trendu celkem hodně žádaná, nepočítám-li saláty. Dále nezahrnuje žádná hotová jídla ani ne příliš velký výběr sýrů. Přílohy a deserty už jsou dále seřazeny správně. Když bych to chtěla zkrátit, tak jídelní lístek je zcela „gastronomicky rozházený“. Uvažovala jsem nad tím, „proč je tomu tak“? Vždyť snad každý, kdo zakládá hotel či restauraci musí mít i nějaké gastronomické zkušenosti nebo se těmto skutečnostem musí sám dopátrat. Napadlo mě snad jediné, že se možná majitelé řídí gastronomickými pravidly „starší doby“, kdy měly třeba pro jídelní lístky jiné zásady řazení pokrmů a nápojů. Vrátím se však ještě k názvům pokrmů, které bych určitě více obohatila o místní historii, především co se týče specialit. Netradiční názvy specialit zde nejsou zcela vypuštěny, ale mohlo by jich být opravdu více, aby hosta zaujaly, vždyť i obyčejná „papriková klobása“ by se mohla pojmenovat například „Klobása Mistra Voka“, hned to zní lépe a jistě by se i lépe prodávala. Obraťme ale list k dalšímu hodnocení."

Práce obsahuje schémata a barevnou reprodukci jídelního lístku. Čistý text je cca 9 stran.