"VÝŽIVA ROSTLIN
• rostlina přijímá vodu, kyslík, oxid uhličitý
• získává živiny – pouze ve vodných roztocích nebo plynné formě

Způsoby výživy podle zdroje a získávání uhlíku
1) autotrofní způsob
2) heterotrofní způsob

1) AUTOTROFNÍ ZPŮSOB
• u rostlin pouze tzv. fotoautotrofní = fotosyntéza = rostlina zachycuje energii slunečního záření a využívá ji k syntéze energeticky bohaté organické látky z jednoduché energeticky chudé anorganické látky
• schopnost fotosyntézy mají sinice, zelené a purpurové bakterie a rostliny

2) HETEROTROFNÍ ZPŮSOB
• je považován za vývojově původnější
• zdrojem uhlíku i energie jsou organické látky
• tento způsob výživy mají nezelené rostliny, u zelených rostlin jejich nezelené orgány (květy, semena, kořen) a buňky bez chloroplastů
a) saprofytismus
• živiny berou z odumřelých těl jiných organismů
• holosaprofytismus – živí se saprofyticky z lesního humusu, ale bylo zjištěno, že zpravidla žijí v symbiotickém vztahu k houbám
• hemisaprofytismus – žijí příležitostně saprofyticky, jinak autotrofně
b) parazitismus
• živiny berou z těl jiných živých organismů
• do těla hostitele vylučují zplodiny svého metabolismu
• holoparazitismus – živí se výhradně paraziticky, berou vodu, minerály i asimiláty, nezpůsobí zánik hostitele
• fotoparazitismus – semenné rostliny s chloroplastem, pomocí haustorií berou hostiteli vodu a minerální látky
c) mixotrofie
• přechodný typ mezi autotrofií a heterotrofií
• rostliny obsahují chlorofyl, ale z hostitele odčerpávají některé další složky pro svou výživu, přizpůsobují se stanovišti s nedostatečnou výživou
• masožravé rostliny – zvláštní typ mixotrofie – žijí na chudých substrátech – na rašeliništích
d) symbióza
• vzájemné soužití dvou různých organismů – autotrofa a heterotrofa
• lišejníky – soužití řasy nebo sinice a houby
• soužití hlízkovitých bakterií s kořeny bobovitých rostlin
• mykorhiza – symbióza mezi vyššími rostlinami a podhoubím hub

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
• je spojený s příjmem
• v půdě jsou živiny ve 3 stavech:
o vázané v minerálech – pro rostliny nepoužitelné
o výměnné – půdní částice nesou na povrchu kationty a vyměňují je za vodík
o v půdním roztoku – pro rostlinu okamžitě použitelné

Kořenový příjem
• kořenové vlásení – hraje nejvyšší roli
a) pasivní transport – uplatňuje se difúze, apoplastická cesta
b) aktivní transport – symplastická cesta

Mimokořenový příjem
• ionty jsou přijímány i nadzemními kořeny

Význam prvků ve výživě rostlin
• C
o příjem v podobě CO2, listy při fotosyntéze
o tvoří asi 45% hmotnosti sušiny
o základní prvek všech organických sloučenin
• O
o příjem v podobě CO2, H2O, O2
o tvoří 42% sušiny
o součást organických sloučenin
o důležitý pro aerobní organismus
• H
o přijímán v podobě H2O
o tvoří 6,5% sušiny
o součást organických sloučenin
o výměna iontů
• N
o tvoří 1,5% sušiny
o složka bílkovin a chlorofylu
o přijímán kořenem v podobě NH4+
o vzdušný kyslík – jen sinice, dusíkaté bakterie a hlízkové bakterie na kořenech bobovitých rostlin
o nedostatek – omezuje růst rostlin, snížení obsahu chlorofylu, listy schnou a opadávají
o přebytek – nadměrný růst rostlin, buněčné stěny nedostatečně zpevněné
• P
o tvoří 0,05%-2% sušiny
o složka nukleových kyselin, ATP, koenzymů
o nedostatek – malý růst rostliny, předčasný opad listů, omezení tvorby plodů
o nadbytek – zkrácení vegetační doby, plody brzy opadávají
• S
o tvoří 0,5% sušiny
o složka bílkovin, sinic
o nedostatek – v přírodních podmínkách se neprojevuje
• K
o důležitý pro metabolismus
o ovlivňuje otevírání průduchů, zvyšuje obsah vody v cytoplazmě
o příjem jako K+
o nedostatek – tmavnutí okrajů listů – spála, zakrnělé rostliny, malé plody, u semen snížená klíčivost, snížená odolnost rostliny"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ