1.	Filozofie jako vědecká disciplína, předmět zkoumání,

1.1.	Vysvětlení pojmu filozofie

1.1.1.

Ontologie

1.1.2.

Gnozeologie

1.1.3.

Etika

1.1.4.

Filozofická antropologie

1.2.	Vztah filozofie k jiným formám vědění a k náboženství

2.	Filozofie starého Řecka, přírodní filozofie,

2.1.	Filozofie starého Řecka

2.1.1.

Pythagorovci

2.1.2.

Hérakleitova filozofie

2.1.3.

Eleaté

2.1.4.

Mladší fyzikové

2.1.5.

Atomisté

2.1.6.

Sofisté

2.1.7.

Helénismus

2.2.	Řecký ideál krásna

3.	Řecká klasická filozofie, názory Sokrata, Platóna a Aristotela na bytí

3.1.

Platón

3.2.	Aristoteles

4.	Vývoj filozofického myšlení ve středověku, metafyzika a její členění

4.1.	Patristika

4.2.	Scholastika

4.3.	Metafyzika

5.	Renesanční filozofie, humanismus, utopismus, přírodní filozofie

5.1.

Renesance

5.1.1.

Mikuláš Koperník

5.1.2.

Johanes Kepler

5.1.3.

Galileo Galilei

5.1.4.

Giordano Bruno

6.

Chybí

7.	Sociologie jako věda, předmět zkoumání

7.1.	Sociologie jako věda

7.1.1.

Auguste Comte

7.1.2.

Herbert Spencer

7.1.3.

Emil Durkheim

7.1.4.

Karl Marx

7.1.5.

Max Weber

8.	Sociální skupiny, jejich rysy, vlastnosti a klasifikace skupin

8.1.	Sociální skupiny

8.2.	Konflikt skupin

9.	Společenská podmíněnost psychiky

9.1.	Socializace a její stránky

9.2.	Sociální prostředí

9.3.	Úrovně socializace

9.4.	Organismus a prostředí

9.5.

Interakce

10.	Psychologie a její předmět

10.1	Prožívání a chování

10.2.

Experimentální psychologie

10.3.

Vztah psychologie k dalším vědám

10.4.

Behaviorismus

10.5.

Psychoanalýza

10.6.

Analytická psychologie

10.7.

Tvarová psychologie

10.8.

Humanistická psychologie

10.9.

Teoretické disciplíny

10.10.

Praktické disciplíny

11.	Biologická podmíněnost psychiky

11.1.

Organismus a prostředí

11.2.

Společenská podmíněnost psychiky

11.3.

Biologická podmíněnost psychiky

11.3.1.

Vnější

11.3.2.

Vnitřní

11.4.

Reflexní oblouk

11.5.

Regulátory

11.6.

Efektory

11.7.

Reflexní činnost

12.	Charakteristika psychických procesů, stavů a vlastností

12.1.

Psychický jev, vlastnosti, procesy

12.2.

Vnímání a myšlení

12.3.

Psychické stavy

12.4.

Psychika

12.5.

Chování, vědomí, nevědomí

13.	Záměrné učení a druhy učení

13.1.

Podmiňování

13.2.

Učení pokusem a omylem

13.3.

Senzomotorické učení

13.4.

Verbální učení

13.5.

Problémové učení

13.6.

Učení napodobováním

13.7.

Pojmové učení

13.8.

Vědomostní učení

13.9.

Intelektové učení

13.10.

Sociální učení

13.11.

Vědomosti

13.12.

Dovednosti

13.13.

Návyky

14.	Osobnost, dvojí pojetí osobnosti a její struktura

14.1.

Psychické vlastnosti osobnosti

14.2.

Rysy osobnosti a typy osobnosti

14.3.

Struktura osobnosti

14.3.1.

Vlohy

14.3.2.

Schopnosti

14.3.3.

Inteligence

15.	Hodnotová orientace osobnosti, charakter, postoje

15.1.

Charakter

15.2.

Morální inteligence

15.3.

Motivy

15.4.

Postoje

15.5.

Hodnoty

16.	Právo a stát, charakteristika práva

16.1.

Právo, subjektivní a objektivní právo

16.2.

Z dějin práva

16.3.

Právní a mravní vědomí

16.4.

Stát a právní řád státu

16.5.

Charakteristické rysy právního řádu

17.	Rodinné právo, manželství a rodina

17.1.

Manželství, rodina a příbuzenství

17.2.

Rodičovská zodpovědnost

17.3.

Vyživovací povinnost

17.4.

Náhradní péče o dítě

18.	Trestní právo, trestné činy, tresty a ochranná opatření

18.1.

Trestní právo

18.2.

Trestný čin

18.3.

Přestupek

18.4.

Pachatel a tresty

18.5.

Trestní řízení

19.	Občanské právo, věcné právo, závazkové právo

19.1.

Občanské a vlastnické právo

19.2.

Dědické právo

19.3.

Závazkové právo

19.4.

Majetek

20.	Právní normy a morálka, forma a publikace zákonů

20.1.

Právní normy

20.2.

Morálka

20.3.

Forma a publikace zákonů

20.3.1.

Zákony

20.3.2.

Zákoníky

20.3.3.

Publikace právních předpisů

21.	Ekonomie jako vědní obor, předmět a dělení ekonomie

21.1.

Ekonomie – pozitivní a normativní

21.2.

Vývoj ekonomického myšlení

21.3.

Merkantilismus

21.4.

Marxismus

22.	Peníze a jejich úloha v tržní ekonomice, vznik a podstata

22.1.

Peníze

22.1.1.

Zlatý standard

22.2.

Funkce peněz

23.	Základní ekonomické systémy, jejich přednosti a nedostatky

23.1.

Typy ekonomických systémů

23.2.

Ekonomické subjekty

23.3.

Ekonomické sektory

23.4.

Tržní systém

23.5.

Nabídka a poptávka

24.	Makroekonomické veličiny, hrubý domácí produkt, nezaměstnanost

24.1.

Makroekonomie

24.2.

Hrubý domácí produkt

24.3.

Tempo růstu HDP

24.4.

Nezaměstnanost

24.5.

Míra nezaměstnanosti

24.6.

Inflace

25.

Chybí

26.	Politika jako oblast střetů různých programů, politický konflikt

26.1.

Konflikt zájmů a kompromis

26.2.

Konsenzus

26.3.

Strategický volební program

27.	Volby a volební systémy v demokratickém státu

27.1.

Volební systém

27.1.1.

Většinový volební systém

27.1.2.

Poměrný volební systém

27.2.

Volby

27.3.

Referendum

27.4.

Zastupitelská demokracie

28.	Politické doktríny a ideologie

28.1.

Ideologie, doktrína

28.2.

Liberalismus

28.3.

Konzervatismus

28.4.

Sociální demokracie

28.5.

Socialismus

28.6.

Komunismus

28.7.

Fašismus

28.8.

Neonacismus

28.9.

Rasismus

28.10.

Anarchismus

28.11.

Enviromentalismus

28.12.

Feminismus

29.	Občan a právo v demokratickém státě, reálná demokracie

29.1.

Listina základních práv a svobod

29.2.

Reálná demokracie

29.3.

Principy demokracie

29.4.

Nedemokratické principy

29.5.

Totalitní diktatury

29.6.

Teokracie

30.	Vznik a podstata státu, funkce státu, právní stát, suverenita

30.1.

Stát – znaky, funkce

30.1.1.

Vznik státu

30.1.2.

Suverenita státu

30.1.3.

Formy státu

30.2.

Formy vlády

30.3.

Typy státu

30.4.

Územní struktura státu

30.5.

Ústava

30.6.

Vznik ústavního systému

30.7.

Historie a vývoj České republiky

") RENESANČNÍ FILOSOFIE, HUMANISMUS, UTOPISMUS, PŘÍRODNÍ FILOSOFIE

RENESANCE - počátky ve 14. stol. v Itálii, v ostatních zemích se rozšířila v 15. - 16. stol.
- rozšířila se v zemích, které podnikaly plavby, stavěly zámky, vědecké
objevy - Koperník, Bruno
- větší zájem o člověka a o přírodu
- myšlenkový proud, který z renesance vychází je humanismus - návrat k Antickým textům, ve kterých je centrálním motivem člověk
- v první fázi navazuje renesanční literatura (filozofie) na antické tradice (platónská a aristotelská)
- ve druhé fázi je budována přírodní filosofie jako jsou část filosofie rozvíjejících se přírodovědeckých výzkumů
- představitelé humanismu – Petrarca, Boccacio - znovu obnovené antické texty, zároveň sami literární činní
- na prvním místě je příroda (ve středověku to byl Bůh)
- první významný filosof v období renesance
• Mikuláš Kuscinský - němec, v astronomii dospěl k hypotéze pohybu země už před
Koperníkem
- podle něho neexistují žádná dvě stejná individua, zvláště ne dva úplně stejní lidé
- tvrdil, že Bůh nestvořil svět bez plánu, ale na základě
matematických principů
- měl velký vliv na G. Bruna, I. Kanta, M. Koperníka
• Mikuláš Koperník (1473-1543) - polský astronom, heliocentrický názor
- říkal, že země se pohybuje podle své osy a jako ostatní planety se pohybuje v kruhu kolem Slunce (Slunce = střed vesmíru, je v klidu)
• Johanes Kepler (1571-1630) - německý astronom, fyzik, matematik
- tři slavné názory - 1) dráhy planet jsou elipsami, v jejich ohnisku je Slunce
2) plochy opsané průvodičem planety za stejnou dobu jsou sobě rovny
3) čtverce oběžných dob planet jsou přímo úměrné
trojmocím poloos dráhy
• Galileo Galilei (1564-1642) - německý matematik, teolog
- Země je planeta, která obíhá kolem Slunce
- vynalezl dalekohled
- filosofická myšlenka - příroda je knihou, která je
neustále otevřena a lidé se v ní musí naučit číst
• Giordano Bruno - italský filozof
- prohlašoval, že svět má maloriální povahu, je věcný, a
nekonečný a existuje v něm mnoho planet, jako je Země a že Slunce je středem planetové soustavy
- neuznává středověkou představu Bohapodle něho proniká božský princip veškerou přírodou, celým vesmírem, všemi věcmi a jevy, prostě vším,…
- ztotožnil Boha s přírodou- PANTEISMUS
UTOPISMUS- vize společnosti, kde je řád a všichni jsou šťastni a mají všeho dostatek

7) SOCIOLOGIE JAKO VĚDA, PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ, METODY VÝZKUMU, VZNIK A VÝVOJ VĚDY A HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ SOCIOLOGICKÉHO MYŠLENÍ U NÁS A V ZAHRANIČÍ

- sociologie se od počátku sama stylizovala do role lékaře společnosti, pokud přímo neprojevovala
vize nové, lepší budoucnosti (pozdější fáze marxismu i Cantova pozitivizmu)
- sociologové radí dnes politikům, specialistům na marketing a výzkum trhu, …
Auguste Comte - zakladatel sociologie, francouzský filozof, dal sociologii název"

Otázky jsou vypracované formou odrážek. Důležité pojmy jsou zvýrazněny tučně nebo kurzívou či podtržením. Text obsahuje 3 schémata. Čistý text je v rozsahu 62 stran. Každá otázka je rozpracována na 1 - 3 stranách.