1.	Význam pracovní síly

2.	Přijímání zaměstnanců

3.	Odměňování za práci

4.	Péče o zaměstnance

5.	Propouštění zaměstnanců

6.	Evidence zaměstnanců

7.	Produktivita práce

"Členění pracovníků v národním hospodářství.

• Pracovní síly v národním hospodářství tvoří početnou skupinu pracovníků, kteří vykonávají různé práce v činnostech, které spadají do jednotlivých odvětvích a institucionálních sektorů. Ke sledování a ovlivňování vývoje zaměstnanosti se člení do menších skupin, nejčastěji z těchto hledisek:
1. Podle vykonaného zaměstnání ( jakou práci dělají)
2. Podle odvětvových a institucionálních sektorů národního hospodářství (kde pracují)
3. Podle dosažené kvalifikace (jakého dosáhli vzdělání)
4. Podle věku (jak jsou staří)
• První a částečně druhé a třetí hledisko je uplatněno v Klasifikaci zaměstnání vydané Českým statistickým úřadem. Pracovníci národního hospodářství jsou v ní rozděleni do 10 tříd:
1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci
2. Vědečtí a obdobní duševní pracovníci
3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci příbuzných oborů
4. Nižší administrativní pracovníci (úředníci)
5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě
6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)
7. Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)
8. Pracovníci obsluhy strojů a zařízení
9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
10. Příslušníci armády

• Jednotlivé třídy se dále člení na jednotlivá zaměstnání. V každé organizaci s vyskytují zaměstnání zařazená pouze do některých tříd.
• Kromě vrcholového managementu se rozlišují dělníci ( případně provozní pracovníci) a technickohospodářští pracovníci.
• Počet a struktura pracovních sil v národním hospodářství i v jednotlivých organizacích se neustále mění a vyvíjí především vlivem technického rozvoje, prohlubování dělby práce a změn v poptávce po statcích a službách. Tento vývoj má tyto hlavní znaky:
1. Snižuje se počet pracovníků v zemědělství a průmyslu.
2. Zvyšuje se počet provozních a obsluhujících pracovníků ve službách.
3. Zvyšuje se počet duševních pracovníků.
4. Zvyšuje se počet pracovníků s vyšší kvalifikací
5. Část pracovních sil nenachází zaměstnání, jsou nezaměstnaní.
• Nedobrovolná nezaměstnanost, kdy lidé by chtěli pracoval, ale nemohou získat zaměstnání, je veliký sociální problém.
• Jde především o nezaměstnanost:
1. Strukturální – spočívá v nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Může být : Regionální – nedostatek pracovních míst v určitém kraji nebo profesní – pracovní uplatnění nenachází horníci, hutníci,….
2. Cyklická – Vzniká v období hospodářského poklesu"