1.	Pojem správního trestání

2.	Vztah správního trestání a soudního trestání

3.	Základní zásady správního trestání

3.1.	Zásada zákonnosti

3.1.1.

Zákonná úprava skutkových podstat správních deliktů a jejich určité, jasné a přesné vyjádření

3.1.2.

Zákaz retroaktivity (zpětné časové působnosti) zákona upravujícího správní delikty

3.1.3.

Zákaz analogie v neprospěch pachatele správního deliktu

3.1.4.

Zákonem stanovený výčet sankcí a ochranných opatření a včetně stanovení kritérií pro výběr druhu sankce a určení její výměry v konkrétním případě

3.2.	Zásada subsidiarity trestního postihu

3.3.	Zásada rovnosti před zákonem

3.4.	Procesní zásady správního trestání – zásady pro stíhání a projednávání správních deliktů

3.4.1.

Zásada řádného zákonného procesu

3.4.2.

Zásada oficiality – zásada dispoziční

3.4.3.

Zásada legality – zásada oportunity

3.4.4.

Zásada presumpce neviny

3.4.5.

Zásada ne bis in idem

4.	Správní odpovědnost

4.1.	Odpovědnostní právní vztahy

4.1.1.

Hmotněprávní odpovědnostní vztah

4.1.2.

Procesní odpovědnostní vztah

4.2.	Disciplinární odpovědnost

"Správní odpovědnost

Základem správního trestání je uplatnění právní odpovědnosti v oblasti veřejné správy, a to veřejnoprávní odpovědnosti správní.

V oblasti veřejné správy může být vyvozována i odpovědnost soukromoprávní. Soukromoprávní odpovědností je např. odpovědnost orgánu veřejné správy, resp. v širším smyslu veřejné moci za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V tomto případě je odpovědnost vyvozována vůči orgánu veřejné správy, který způsobil škodu při výkonu své pravomoci – vrchnostenské veřejné správy. Dále je to odpovědnost vznikající v soukromoprávních vztazích, do kterých vstoupí subjekt veřejné správy. Soukromoprávní odpovědnost však není základem správního trestání, tím je výše uvedená odpovědnost veřejnoprávní.
Správní odpovědnost je odpovědnost za porušení veřejných (veřejnoprávních) povinností stanovených normami správního práva nebo na základě norem správního práva. Důsledkem porušení povinnosti stanovené normou správního práva nebo na jejím základě je vznik správního deliktu. Správní odpovědnost je tedy odpovědností za správní delikt.

4. 1. Odpovědnostní právní vztahy
Odpovědnostní právní vztah v případě správní odpovědnosti vzniká mezi pachatelem správního deliktu a orgánem veřejné správy, který vůči pachateli vyvozuje správní odpovědnost. Je to vztah nerovný, orgán veřejné správy je při vyvozování správní odpovědnosti vůči delikventovi ve vrchnostenském, tj. mocensky nadřazeném postavení. To se projevuje v tom, že může zasáhnout, a to represivně, do právních poměrů adresáta nezávisle na jeho vůli a dokonce i proti jeho vůli. Limitem tohoto mocenského postavení orgánu veřejné správy je to, že tak může činit pouze
- na základě zákona,
- v zákonných mezích a pouze
- prostředky, které stanoví zákon.

Odpovědnostní právní vztahy lze rozdělit na hmotněprávní a procesní."