1.

Starověk

1.1.	Mezopotámie

1.1.1.

Říše asyrská

1.1.2.

Peršané

1.1.3.

Chetitská říše

1.1.4.

Země Přední Asie

1.2.

Egypt

1.2.1.

Stará egyptská říše

1.2.2.

Střední egyptská říše

1.2.3.

Nová egyptská říše

1.2.4.

Pozdní egyptská doba

1.2.5.

Ptolemajovské období a období římské

1.2.6.

Egyptské náboženství

1.2.7.

Architektura

1.2.8.

Egyptské sochařství

1.2.9.

Egyptské malířství

1.2.10.

Užité umění

1.3.	Židovský stát

1.3.1.

První jerusalemský chrám – Šalomounův

1.3.2.

Druhý chrám

1.3.3.

Třetí chrám

"Egypt

Rozkládal se kolem Nilu na území jen několik kilometrů širokém, z obou stran obklopeném pouští. Úrodná půda umožňovala sklizeň i několikrát ročně. Egyptská říše zůstávala pro Evropu a celý svět dlouho neznámá. Egypťané se na okolní národy dívali přezíravě a na druhé straně sami byli vždy obdivováni.
Starý Egypt je zemí pevné tradice. V čele státu byl král (faraón), po jeho boku stál velekněz. Směrem dolů následuje šlechta, úředníci, majitelé půdy a zemědělský lid. Pro egyptské vládnoucí vrstvy bylo příznačné nepřipustit změnu hospodářskou, politickou ani kulturní.
Svět poznal Egypt až na počátku 19. století, kdy tuto zemi obsadil se svým vojskem a s vědci císař Napoleon. Vědce tvořil tým přírodovědců, zeměpisců a dějepisců. Z jejich práce vzniklo dílo „Popis Egypta“, které vycházelo v letech 1809 – 1813 ve 24 svazcích.
Mezníkem se stalo objevení kamenné desky s řeckým a egyptským nápisem (v hieroglyfic-kém a démotickém písmu) v roce 1799 v Rosettě – tzv. Rosettská deska. Na základě této desky rozluštil Champollion hieroglyfické písmo a jazyk starých Egypťanů. Na papyrech, stélách, stěnách hrobů a chrámů jsou podrobně zachyceny dějiny celého Egypta s popisy všech královských dynastií. Skoro každý předmět byl pokryt znaky. Řecký název prvního egyptského písma „hieroglyfy“ znamená svaté vytesané znaky. Egypťané říkali hieroglyfům „boží slova“. Písmo hieroglyfické používal faraón, hieratické úředníci a démotické prostý lid. Egyptské písmo je základem římské kapitály a tím i našeho písma.
První doklady o osídlení povodí Nilu jsou z doby 10 000 let př. n. l. Historie egyptské říše začíná sjednocením Horního a Dolního Egypta králem Menim (bývá označován i jako Narmer) kolem r. 3000 př. n. l. (1. až 2. dynastie).
Meni (řecky Ménés), král Horního Egypta, zakladatel první egyptské dynastie, přenesl hlavní město do Dolního Egypta. Bylo to město Mennofer (řecky Memfis).
Stará egyptská říše (asi 2700 až 2181 př. n. l. – 3. až 6. dynastie). Zanikla odstředivými snahami šlechty.
Následuje první mezidobí, doba zmatků a nejistoty (7. až 10. dynastie). Vládcové hornoetyptského Vésetu (Théby) Egypt znovu sjednotili a vytvořili:

Střední egyptskou říši (asi 2040 až 1786 př. n. l. – 11. až 12. dynastie). Hlavním městem byl Véset (Théby). Ke konci vlády 12. dynastie probíhala lidová a snad i otrocká povstání. Těchto vnitřních zmatků využili Hyksosové (semitští kočovníci z Přední Asie) a zmocnili se Egypta. Od nich Egypťané poznali vůz a koňský zápřah."