1.	Analýza Krtčích výletů Jana Hlaváče

1.1.	Obsahová stránka díla

1.2.	Ukázka z díla

1.3.	Srovnání s krtečkem Zdeňka Milera

1.4.	Recenze Lidových novin 3. 2 . 2007

"Vlastní analýza
Jan Hlaváč patří mezi mladé autory a zabývá se psaným, mluveným a zpívaným slovem. Narodil se 27.listopadu 1970 v Praze. Vystudoval bohemistiku, fonetiku a obecnou lingvistiku na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Během poměrně krátké doby vystřídal mnoho zaměstnání. Živil se jako přikulovač v pivovaru, stal se na nějaký čas učitelem dějepisu a pracovní výchovy na základní škole, v jedné indické rodině se stal lokajem a kuchařem, byl správcem sanačních vrtů, kamelot, také autor a překladatel čtiva pro ženy, píše do novin, je editorem, textařem, reklamním textařem, někdy se objeví i jako televizní scénárista. Jan Hlaváč se také živí jako odpovědný redaktor beletristických i odborných knih. V současné době je šéfredaktorem společenského týdeníku Mladý svět a lídrem hudební skupiny Naslouchejte hlasu vypravěče. Zajímá se i o dětskou literaturu. Je to velmi šikovný a stále pracující člověk, jehož práce má v této náročné době velký smysl.
Hlavními postavami v této knize jsou krtci. Je jich celkem pět (Hloubal, Nosomír, Blátoslav, Kulík a Hlinek). Jsou to bratři a každý bydlí na jiném místě jedné zahrady. Bratr Hloubal chce oslavit své narozeniny, a proto píše bratrům dopisy, aby se v určitý čas dostavili na určité místo a oslavili to s ním. Kvůli setkání musí ale každý překonat nějakou překážku.
Co se týče otázky času, je velmi prostá. Příběh začíná někdy v poledních či odpoledních hodinách, přesouvá se postupně k večeru a končí druhý den ráno. Vypravěč je „vševědoucí“. To znamená, že stojí nad postavami a příběhem. Zná o postavách všechno včetně jejich nejtajnějších pohnutek a myšlenek, a má „nadhled“. Od postav ho dělí určitá distance, stojí nad nimi. Jan Hlaváč se vyjadřuje ve třetí osobě, tzv. er-formě.
Krtčí příběhy obsažené v knize obsahují jednoduchý spisovný jazyk, který je srozumitelný dětem předškolního věku. Příběh je psán zábavnou, někdy až groteskní formou. Autor používá často přímou řeč. Co činí Krtčí výlety tak pozoruhodné, je chytré propojení textu s obrazovým doprovodem Jitky Petrové. Co neřekne text, to nám sdělí obrazový materiál.
O čem je vlastně celý příběh? Knížka začíná setkáním krtka Hloubala se špačkem, který si pochutnával na sladkých třešní. Hloubal byl zvědavý a zeptal se špačka, proč je tak veselý. Špaček mu na to odpověděl, že budou mít oslavu narozenin, a že si budou všichni pochutnávat právě na takových třešních. Hloubal začal přemýšlet a rozhodl se, že se také sejde se svými bratry a oslaví spolu jeho narozeniny. Proto začal psát dopisy, aby jeho bratři přišli druhý den ráno k němu a vzali mu nějaký dárek, nejlépe třešeň. Jako první dostal dopis bratr Nosomír. Přečetl ho celý až do konce a začal přemýšlet, jak vlastně taková červená třešeň vypadá. Zašel do zahrady a ptal se svých kolegů zvířátek, jestli nevědí, kde by onu třešničku našel. Potkal ježka. Ten ale ukázal na zelená jablka, která byla kyselá a ne sladká. Nosomír šel dál a potkal hrající si kotě. Kotě mu odpovědělo, že něco kulatého a červeného doma má. Jenže to také nebyla třešnička, ale červené klubíčko. Nakonec si Nosomír všiml kosa na stromě, který samozřejmě věděl, jak třešně vypadají a ukázal mu je. Jenže Nosomír měl jeden veliký problém. Neměl křídla a nevěděl, jak se dostat na strom."

HLAVÁČ, J. Krtčí výlety. Praha: Baobab, 2006. ISBN: 80-87022-05-X.
Práce obsahuje obrazovou přílohu. Jedná se o seminární práci na Pedagogické fakultě v Ostravě.