1.	Literární věda, kritika a historie

1.1.	František Xaver Šalda

1.2.	Další kritikové na konci 19. století

1.2.1.

Literárněhistorické práce (Jaroslav Vlček, Jan Jakubec, Albert Pražák, Zdeněk Nejedlý)

1.2.2.

Literární kritikové (Arné Novák, František Götz, Bedřich Václavek, Karel Teige, Julius Fučík, Jindřich Vodák, Václav Černý, Ladislav Štoll)

1.2.3.

Literární kritika v 50. a 60. letech 20. století

2.	Novinářství

2.1.	Ferdinand Peroutka

"NOVINÁŘSTVÍ

V.M.Kramerius – Pražské poštovské noviny (politické i kulturní zprávy, zprávy byly přejímány odjinud)
F.Čelakovský – redaktor Pražských novin
J.K.Tyl – kladl důraz na aktuálnost a životnost, působil přímo v novinách i časopisech (řídil Květy české, Vlastimila)
K.Sabina
K.Havlíček Borovský - založil Národní noviny, později psal Slovan, přispíval i jinam
Jan Neruda – tvůrce moderního fejetonu, také psal kritiky; působil v Národních listech
V.Hálek, J.V.Sládek, J.Arbes, J.Hašek

• 20.století – činnost levicových spisovatelů (M.Majerová, I.Olbracht, J.Hora)
• 20.léta – do popředí se dostával schopný novinář Julius Fučík (psal ale i tendenční reportáže ze SSSR); od roku 1928 v časopise Tvorba
• 1.republika – byly významné hlavně Lidové noviny
 Eduard Bass
 Karel Čapek psali fejetony a sloupky
 Karel Poláček – psal soudničky
 Jan Drda, Václav Řezáč

Největším novinářem byl FERDINAND PEROUTKA
- psal pro Lidové noviny
- analyzoval, byl tvůrcem moderní žurnalistiky
- po WW2 žil v emigraci, působil v rádiu Svobodná Evropa"

Práce má heslovitý charakter. Čistý text tvoří cca 3,5 strany. Pasáž o novinářství je informačně nedostatečná.