1.	Literatura a její společenská funkce

1.1	Základy informatiky (bibliografie knihy; knihovny)

2.	Středověké umění, zvláště literatura

2.1	Čeština a příbuzné jazyky (hlavně Slovenština)

3.	Snahy o nápravu církve a společnosti v české literatury 14. a 15. stol.

3.1	Vývoj národního jazyka

4.	Humanismus a renesance ve světové a české literatuře

4.1	Homonyma, Synonyma, Antonyma

5.	Barokní umění a česká literatura v době pobělohorské

5.1	Stavba souvětí

6.	Úloha vědy a myšlenky slovanské vzájemnosti v době národního obrození

6.1	Jazykověda a její disciplíny

7.	Lidová slovesnost a její inspirační zdroj

8.	Romantismus jako umělecká metoda a životní postoj

8.1	Druhy přívlastků a jejich užití

9.	Realismus 1 stol. ve světové a české literatuře

9.1	Tvarosloví sloves

10.	Kulturní, společenský rozmach české společnosti v 60. letech 19. stol.

11.	Tematická a žánrová rozrůzněnost v tvorbě ruchovců a lumírovců

11.1	Jazyk a jeho funkce:

12.	Moderní umělecké směry ve výtvarném umění a literatuře na přelomu 19. a 20. stol.

12.1	Zvuková stránka jazyka

13.	Negace měšťáctví a hledání pozitivních hodnot v umění na přelomu 19. a 20. století

13.1	Slovní zásoba a její slohové rozvrstvení

14.	Obraz 1. světové války v literatuře

15.	Meziválečná umělecká avantgarda. Vývoj české poezie 20. a 30. let

15.1	Změny slovního významu

16.	Vývoj meziválečné prózy

16.1	Nepravidelnosti ve větné skladbě – samostatný větný člen, vsuvka

17.	Česká a světová literatura v boji proti fašismu a válce

17.1	Druhy vět podle postoje mluvčího

18.	Zrání nových básnických generací v poválečné poezii

18.1	Tvoření slov

19.	Vývoj poválečné prózy

19.1	Sloh, Slohotvorní činitelé

20.	Současné kulturní dění, zejména poezie, próza a drama

20.1	Principy českého pravopisu

21.	Historická tematika v literatuře od romantismu po současnost

21.1	Odborný styl

22.	Humor a satira v české literatuře

22.1	Národní jazyk a jeho útvary

23.	Vývoj balady v české literatuře

23.1	Stavba věty jednoduché, jednočlenné a dvojčlenné věty

24.	Vzájemný vliv literatury a žurnalistiky v našich tradicích i v současnosti

24.1	Publicistický styl a jeho útvary

25.	Společenská funkce divadelního a filmového umění

25.1	Projevy mluvené a psané, řečnický styl

“ 2. Středověké umění, zvláště literatura
- 5. až 15 století n. l. (Starověk – Novověk à Středověk)
- Začátky školství – 1. klášterní školy
- Feudální řád – vznik na troskách Římské říše (v Římě otrokářství)
 o moc se dělí
 církev (papež + duchovenstvo)
 světský panovník (král, císař)
 společnost rozdělena na
 feudály (panovník + šlechta)
 duchovenstvo
 poddaní
 ideologie – křesťanství
 uznávané náboženství
 představa o posmrtném životě
 společenský řád dán Bohem a člověk se podřizuje
 přináší závislost na vůli boží
II. Umělecké styly na našem území
- Románský:
rotundy, baziliky, kláštery, některé domy na Starém Městě
- Gotický:
Lomený oblouk
Hrady, katedrály, kláštery, Prašná brána, Karlův most
- Renesanční
Zámky, letohrádky (Belvedér)
III. Státní útvary na našem území
- 9. stol. – Velká Morava
- 10. stol. – Přemyslovský stát
IV. na území Velké Moravy se šíří křesťanství od Franků (ze západu) a z druhého směru z říše Byzantské. Vládce Velké Moravy Rastislav žádá byzantského císaře o vyslání věrozvěstů aby odolal tlakům Francké říše.
- r. 863 příchod věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje (svátek 6.7.), na Velkou Moravu i politický charakter a upevnila se tak moc knížete Rastislava a církve.
 Cyril a Metoděj - základy vzdělanosti, Staroslověnština a písmo Hlaholice (malá písmena řecké abecedy - rozsypaný čaj na maturitním textu) a Cyrilice (velká písmena řecké abecedy) přeložena důležitá díla (Bible, modlitby). Proglas (veršovaná předmluva k Bibli, který zdůrazňuje právo na vlastní jazyk)
- r. 973 vznik biskupství
- r. 995 vyvraždění Slavníkovců
- Středisko staroslověnské vzdělanosti - Sázavský klášter (1032 - 1097)
- Staroslověnská literatura
 Život sv. Václava (= legenda)
- Latinská literatura (souběžně se staroslověnskou l.)
 Kristiánova legenda („Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily“)
- 11. stol.
 staroslověnská literatura ztrácí své pozice, dále jen modlitbách
 Staroslověnština přijímá české prvky - nejstarší duchovní píseň „Hospodine, pomiluj ny“, původně staroslověnská, vyjadřuje prosbu o mír a úrodu
 péče o písemnictví je pouze v rukách duchovenstva (latina)
 Kosmas – kronika česká (latinsky)
 1. dílo o osudech národa
 politický cíl – upevnění ČS, bez zmínky o slovanské liturgii
 prameny – bájná vyprávění starců, svědectví, vlastní zážitky
 Kosmas – vzdělaný a scestovalý
 Pronikání češtiny do náboženství – Glosy
 Duchovní píseň „Svatý Václave“ – prosba k patronu české země o ochranu národa
V. Písemnictví vrcholného feudalismu
- vznik a rozvoj česky psané literatury
- Přemysl Otakar I. – zlikvid. feud roztříštěnost a vytvořil pevný stát
- 1212 - Zlatá bula sicilská – upravuje postavení státu a krále
- Rozvoj česky psané literatury
 snaha osvobodit lit. od závislosti na duchovenstvu
 vznik světské tvorby
 tvůrci z řad šlechty a později vzdělanci spjati s měšťanstvem
- Nejstarší dochované skladby
 duchovní lyrika – Ostrovská píseň, Kunhutina motlitba
 duchovní epika – legendy – O Jidášovi
 Kronika Zbraslavská 13. – 14. stol.
 Pasionál abatyše Kunhuty (z Jiřského kláštera)
 hlavní dílo světské epiky – Alexandreis
 Dalimilova kronika – 1. česky psaná (veršovaná) neznámý vlastenecký autor (odpor proti cizím vlivům) – dějiny od příchodu praotce Čecha
B: Čeština a příbuzné jaz. (hlavně Slovenština)
I. Indoevropské jazyky
- germánské j.
- románské j.
- baltské j.
- slovanské j.
 západní
 čeština
 slovenština
 polština
 východní
 ruština
 Bělorusčina
 Ukrajinčina
 jižní
 srbština
 chorvatština
 slovinština
II. Vztah českého a slovenského jazyka
- slovenština je nejbližší češtině
- společné soužití ve VM
- po rozpadu VM Češi a Slováci odděleni až do roku 1918, znovu odtrženi za Protektorátu 1939 (®Slovenský štát) od r. 1993 Slovenská republika
- spisovná slovenština od 19. stol. (Ľudovít Štůr)
- jazykové rozdíly č. j. a s. j. hlavně v hláskosloví, větná stavba podobná
 ô [uo]
 ä [e]"

Vypracování v heslech je poměrně přehledné a snadno se v něm orientuje.