1.	Komunikace

1.1

Verbální

1.2	Neverbální

2.	Pět epoch rozvoje komunikace

3.	Masová komunikace

3.1

Masmédia

4.	Formy mezilidské komunikace

4.1	Přímá reakce

4.2

Gesta

4.3

Jednání

4.4	Obrazová reprezentace

4.5	Symbolická komunikace

5.	Procesní složky komunikace

6.	Metakomunikace

7.	Konflikty a jejich řešení

7.1	Vnější konflikt

7.2	Vnějšně vnitřní konflikt

7.3	Vnitřní konflikt

8.	Zdroje konfliktů

9.	Chování v konfliktu

9.1	Konfrontace

9.2	Únik, popření

9.3	Řešení (vyřešení) problému

10.	Vztahy mezi lidmi

10.1

Formální

10.2	Neformální

11.	Chyby v procesu sociálního poznávání

11.1	Haló efekt

11.2	Logická chyba

11.3	První dojem

11.4	Efekt mírnosti

11.5	Efekt sociálního postavení

11.6

Projekce

11.7	Předsudky a stereotyp

12.	Asertivita

12.1	Asertivní práva

12.2	Asertivní techniky

12.2.1

Gramofonová deska

12.2.2

Přijatelný kompromis

12.2.3

Otevřené dveře

12.2.4

Negativní dotazování

12.2.5

Sebeotevření

“ VZTAHY MEZI LIDMI
 vztahy mezi lidmi jsou různého druhu – rozlišujeme vztahy společenské a vztahy osobní, mezilidské
 v průběhu socializace vstupuje člověk do řady sociálních vztahů; poznává ostatní příslušníky lidského společenství a hledá své místo mezi nimi, stává se jejich členem, přejímá určité role, komunikuje s nimi a více či méně s nimi spolupracuje
 můžeme tady uvažovat o vztazích formálních (ředitel podniku vs. úředník) a neformálních (mezi členy sportovního klubu); vztahy formální se mohou vyvíjet v neformální a naopak
 poznávání druhých a sebe sama prostřednictvím sociálních interakcí je proces, v němž z vnějších projevů druhého člověka „odečítáme“ jeho vnitřní psychické charakteristiky, abychom mohli lépe reagovat ve vzájemném vztahu
 zahrnuje to to, jak druhého vnímáme, co si o něm myslíme, jak si vykládáme jeho chování
 pro vzájemný mezilidský vztah je důležitější, jak na sebe působíme a jak se vnímáme, než to jací skutečně jsme
 z vnějších projevů člověka není možné jednoznačně poznat jejich vnitřní zdroje
 chování jedince závisí na širším kontextu (napříkad chování diváka na fotbale nelze tolerovat v koncertní síni)
 mnoho informací o sobě vysíláme neverbální cestou, která má značnou sílu, třeba už jen proto, že působí v širokém proudu a jako prakticky první
 obecně se člověk nejprve zaměřuje na tvář poté na tělesnou stavbu teprve poté např. na hlas. První dvě souvisí také s vnější úpravou

CHYBY V PROCESU SOCIÁLNÍHO POZNÁVÁNÍ :
 haló efekt při hodnocení se necháme unést nějakým nápadným rysem a to
nás poté ovlivňuje v dalším hodnocení
 první dojem
 logická chyba na základě jistých zkušeností se domníváme, že některé vlastnosti
spolu „logicky“ souvisejí. Např. setkal jsem se s několika vysokými a statnými muži, kteří jsou energičtí a rozhodní; ale ne všichni vysocí a statní jsou takoví.
 efekt mírnosti jsme mírnější jen proto, že je nám někdo sympatičtější
 efekt sociálního postavení známe-li postavení toho s kým se potkáme, přisuzujeme
mu ty vlastnosti, které jsou pro optimální výkon dané profese obvyklé
 projekce máme tendenci očekávat, že druhý člověk má podobné zájmy, názory
a postoje jako my
 předsudky a stereotyp např. Němci jsou pořádní. Hans je Němec. Hans je
pořádný; takhle člověk nemůže nikdy nic posuzovat, je to špatně
ASERTIVITA
 způsob komunikace, schopnost zdravého sebepozorování, schopnost jednat proti pocitu viny, rozlišení používání: měl bych, musím, chci
asertivní práva
1) mám právo posuzovat sám své činy a chování a nést za ně odpovědnost
2) mám právo nevysvětlovat, neomlouvat své jednání
3) mám právo posoudit nakolik jsem zodpovědný za druhého
4) mám právo změnit svůj názor
5) mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný

asertivní techniky
a) gramofonová deska - stále opakování stejného požadavku
b) přijatelný kompromis - jedná-li se o obecný problém, není-li v sázce naše sebehodnocení, měli bychom vést řešení problému ke kompromisu, akceptovat i druhého
c) otevřené dveře - akceptujeme kritiku, ale důsledně rozlišujeme, kde je naše vina skutečná a kde jde pouze o manipulativní cestu k jinému cíli; důležité je projevit zájem a opravdovou kritiku přijmout
d) negativní dotazování - má zpřesnit problém tím, že se na něj dotazujeme
e) sebeotevření - říci při dialogu i něco o sobě, usnadňuje komunikaci"

Práce obsahuje jen část asertivních práv.
Částečně čerpá z: http://maturitni-otazky.superstudent.cz/sociologie/socialni-utvary-a-stratifikace-clovek-ve-
skupine-a-ve-spolecnosti-2131.html http://studenti-studentum.blogspot.com/2007/08/metody-psychoterapie.html.