1.	Pojem třetí Československá republika a nejdůležitější rysy tohoto období

2.	Důvody spolupráce ČSR se Sovětským svazem

3.	Edvard Beneš a založení Národní fronty

4.	Vytvoření tzv. Košického vládního programu, ústupky komunismu a počátek krize ve vládě

5.	Vydávání prezidentských dekretů - legitimní kroky k zákonodárné činnosti v době ústavní krize

6.	Německá otázka - vyhnání Němců jako pokus o odplatu a navrácení Československa do hranic před Mnichovem, neblahé následky tohoto činu a obrat do minulosti

7.	Demise ministrů nekomunistických stran jako pokus o zabránění komunistické nadvládě

8.	Příčiny komunistického převratu v únoru 1948

"Termínem třetí československá republika označujeme poválečné období let 1945-1948. Jedním z nejdůležitějších rysů této doby, ne-li vůbec nejdůležitějším, byla zahraničně politická orientace československého státu na Sovětský Svaz. Důvod této skutečnosti můžeme spatřovat již v roce 1938, kdy Západní mocnosti podepsali Mnichovskou dohodu, a tím připravili Československo o rozsáhlou pohraniční oblast. Od tohoto okamžiku československá politika soustředila všechny své síly na to, aby Mnichovskou zradu pomstila.
Jediným státem, který v té době nabýval na síle, dosud nás nezradil a navíc byl také státem slovanským se jevil Sovětský Svaz. Podle mého názoru se tedy Benešovi nemůžeme divit, že v roce 1943 podepsal spojeneckou česko-sovětskou smlouvu, i přes varování některých českých a zahraničních politiků. Ve správnosti jeho rozhodnutí ho nejspíš také utvrdil slib Sovětského Svazu, že československý stát nechá žít volně a nebude zasahovat do jeho vnitřní politiky. Nakolik těmto slovům dostál jsme se mohli přesvědčit o několik málo let později.
Dalším velmi důležitým mezníkem se stal rok 1945. Beneš se spolu s dalšími představiteli exilové vlády vydal znovu do Moskvy, kde jednal o novém politickém uspořádání. Tato moskevská ujednání získala písemnou podobu 5. dubna 1945, kdy byl na osvobozeném území Košic podepsán tzv. Košický vládní program. Ten ještě více upevnil československo-sovětské spojenectví, československá armáda byla budována po vzoru Rudé armády, československý lid by „slovanským bratrům“ zavázán, vděčný a ochotný jim kdykoli vyjít vstříc. Velkou chybou byl Benešův souhlas se založením Národní fronty, která povolovala existenci pouze čtyř politických stran s převahou levice. Jejím vznikem byla fakticky omezena politická soutěž, a tím také nabourány principy demokracie.
V rámci navrácení Československa do podoby předmnichovských hranic došlo k odsunu sudetských Němců. Osoby, které se provinily vůči československému státu v době krize, byly souzeny speciálně zřízenými tzv. retribučními soudy, jejichž tresty byly velmi přísné. Proti rozhodnutí těchto soudů se nebylo možné odvolat.
Nejen s touto problematikou úzce souvisí vydávání tzv. prezidentských dekretů, na jejichž základě nové soudnictví vzniklo a které mimo jiné reagovaly na samotný odsun německé menšiny. Samotný odsun bychom mohli rozdělit do dvou fází. V první fázi, nazývané také jako „divoký odsun“ probíhající od května do srpna byli Němci vystaveni velmi krutému, pomstychtivému zacházení."

Jedná se o seminární práci na Fakultě sociálních studií MU v Brně.