1.	Transmutace prvků neutrony

2.	Štěpení jader

3.	Štěpná řetězová reakce

"Nuklid U 235 má zvláště veliký účinný průřez 590 bn pro štěpení termickými neutrony, kdežto U 238 má f = 0 v souhlase s tím, že se pomalými neutrony s energií  1,1 MeV vůbec neštěpí. Tyto vlastnosti obou hlavních izotopů uranu určily dosavadní vývoj jaderné techniky. Brzy po objevu štěpení uranu zjistil Fermi, že ostřelování neutrony bylo až desetkrát účinnější, byl-li zdroj neutronů obklopen vodou, parafínem nebo jinou látkou bohatou na vodík. Neutrony se totiž opakovanými srážkami s protony, které jsou stejně lehké jako neutrony, zpomalí až na rychlost přibližně 2 000 ms-1 a stanou se z nich termické neutrony, které jsou snadněji vychylovány ze svých drah přitažlivými silami jader než neutrony rychlé, které proletí kolem jádra aniž by s ním reagovali.
Tohoto poznatku použil Fermi ke konstrukci prvního zařízení k uvolňování jaderné energie, v němž se mu podařilo uskutečnit řetězovou reakci, bez níž není využití jaderné energie myslitelné. Kdybychom totiž každou střelu, kterou bychom se pokoušeli vyvolat exotermickou jadernou reakci, museli připravit v nějakém zařízení, spotřebovali bychom vzhledem k malé účinnosti takových jaderných zařízení nepoměrně více energie, než bychom štěpením získali. Proto byly před objevem štěpení uranu názory fyziků na možnost prakticky užitečného uvolňování jaderné energie velmi skeptické. Avšak při rozštěpení každého jádra vzniknou náhradou za každý neutron pohlcený jádrem další dva až tři neutrony, které mohou rovněž způsobit štěpení a uvolnit další neutrony. Kdyby skutečně každý z nově vzniklých neutronů vyvolal štěpení, rostl by počet neutronů exponenciálně. Energie by se uvolňovala se stále rostoucí intenzitou. Ve štěpitelné látce by proběhla lavinová reakce, která má explozívní charakter. Taková reakce byla uskutečněna v atomové bombě, není však vhodná pro nedestruktivní využití jaderné energie.
Neutrony vzniklé štěpením se mohou ve směsi izotopů U 238 a U 235 uplatnit čtyřmi způsoby:

1 - uniknou z látky schopné reakce
2 - jsou pohlceny přimíšenými látkami
3 - jsou pohlceny jádry U 238 nebo U 235 bez štěpení
4 - vyvolají štěpení U 235

Počet případů 2 se dá zmenšit jen užitím co nejčistšího uranu, naproti tomu poměrný počet ztracených neutronů závisí na tvaru, a hlavně na rozměrech látky v níž probíhá reakce. Počet uniklých neutronů roste totiž úměrně s povrchem látky, kdežto počet pohlcených neutronů (jejichž další osud je dán případy 2, 3, 4) roste úměrně s objemem, tedy s hmotností uranu. Z toho můžeme vidět, že je především vhodné uspořádat látku do tvaru koule nebo aspoň do tvaru krychle, a mimo to, že s rostoucí velikostí této koule nebo krychle se poměr počtu uniklých k počtu pohlcených neutronů bude zmenšovat, protože objem roste se třetí mocninou lineárních rozměrů, kdežto povrch jen se čtvercem. Lze tedy očekávat, že existuje jakési kritické množství uranu, které má tu vlastnost, že se v menším množství reakce sama neudrží a ve větším množství probíhá lavinovitě - explozívně.
Při řešení problému řetězové reakce má velký význam skutečnost zřejmá z tab. (1) a (2) "

Čistý text dosahuje cca 4 stran. Práce obsahuje tabulky, schémata a vzorce.
Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.