1.	Poradenství jako sociální služba

2.	Základní znaky poradenství

3.	Úrovně poradenství

4.	Počátky poradenství

5.	Léčebné a rehabilitační poradenství

6.	Psychometrický a diagnostický model v porad.(20.léta)

7.	Vliv psychologických teorií na rozvoj poradenství

8.	Typy poradenství

9.	Individuální, skupinové a hromadné poradenství

10.	Srovnání poradenství s výchovou a terapií

11.	Poradenský proces, poradenská intervence

12.	Role poradce, jeho kompetence

13.	Činnosti poradce, konflikt moci a pomoci

14.	Role klienta, typy klientů, očekávání

15.	Poradenský vztah, životní situace klienta

16.	Poradenský problém

17.	Fáze poradenského procesu

18.	Kontrakty uzavírané v porad.procesu

19.	Přípravná a úvodní fáze

20.	Diagnostická a analytická fáze

21.	Intervenční fáze

22.	Fáze reflexe

23.	Diagnostické metody

24.	Diagnostické metody – výčet,rozhovor

25.	Poradenský rozhovor

26.	Intervenční metody, nácviky a tréninky

“10. SROVNÁNÍ PORAD. S VÝCHOVOU A TERAPIÍ

Spolu s výchovou a terapeutickou pomocí je poradenská sociální práce a psychologické poradenství přímým socializačním působením na osobnost. Základní rozdíly v uvedeném socializačním působení je možné vymezit specifikací cílového nositele (jednotlivce a skupinu):

•Výchova (edukace) se zabývá oblastí normality. Je definována jako záměrné, více či méně systematické rozvíjení citových a rozumových schopností člověka, utváření jeho postojů, způsobů chování, v souladu s cíli dané skupiny, kultury apod. (Hartl, Hartlová, 2000, s, 680). Výchova vychází z rozdílů mezi dosaženým a požadovaným, jejím cílem je dosahovat požadované změny v posloupnosti, kontinuálně rozvíjet integrovanou a harmonickou osobnost.

•Poradenství v sociální práci i poradenství psychologické se zaměřuje na nepřizpůsobivé a nepřiměřené chování, na obtíže v rozhodování. Oblast, se kterou pracuje, je především normalita, ale zabývá se také jedinci s vadami, poruchami psychickými, smyslovými, zdravotními a sociálními. Základní i odborné poradenství v sociální práci má charakter pomoci člověku při řešení jeho problémů na interpersonální úrovni. Zásahy jsou směrovány na odstraňování subjektivních i objektivních překážek. Základní sociální poradenství je založeno zejména na poskytování informací o nárocích, službách a možnostech. Odborné sociální poradenství poskytuje konkrétní pomoc klientům prostřednictvím přímého působení na změny v jejich chování a prožívání, na interpersonální vztahy. Zahrnuje také přímé akce při řešení jejich sociálních problémů formou zásahů do systémů, které zapříčiňují problémy klientů (úpravy organizační, v předpisech aj.), v případě nutnosti sociální poradce za klienta něco vykonává nebo zajišťuje. (Matoušek, 2003, s. 84, 85) Součástí poradenství v sociální práci je i terapeutická intervence.

•Psychoterapie je chápána jako léčba poruch a onemocnění těla i ducha pomocí psychologických prostředků. Jedná se o cílený zásah do nějakým způsobem narušených organických i psychických funkcí s cílem korigovat odchylky od normy, odstraňovat či zmírňovat jejich následky a podporovat, ochraňovat a znovu navozovat stav zdraví. Umožňuje klientům účinně se adaptovat na životní podmínky v situacích přesahujících jejich adaptační možnosti.
Shody a rozdíly v socializačním působení jsou vymezeny v následující tabulce:"

Obsahuje tabulku.