1.	Důvodnost veřejné moci

2.	Pojetí státu

3.	Pojmové znaky státu

4.	Pojetí funkcí státu

5.	Vnitřní funkce státu

6.	Vnější funkce státu

7.	Obsah funkce „služeb veřejného zájmu“

8.	Obsah funkce „regulativní“

9.	Podstata federativního státu

10.	Podstata územní samosprávy (autonomie)

11.	Podstata vztahu „národ a stát“

12.	Co se míní „formou vládnutí“

13.	Co znamená parlamentní demokracie

14.	Vztahy politických stran a veřejné moci

15.	Typy volebních systémů

16.	Typy přímé demokracie (nezprostředkovaná demokracie)

17.	Typy samosprávy

18.	Co je forma vlády

19.	Smysl dělby moci ve státě

20.	Jaké typy formy vlády rozeznáváme

21.	Soutěžní demokracie

22.	Parlamentní forma vlády

23.	Prezidentská forma vlády

24.	Ústava a právní status(stav) veřejně moci

25.	Ústava a fyzická osoba

26.	Veřejná moc a fyzická osoba

27.	Obsah katalogu lidských práv

28.	Veřejná moc a ochrana lidských práv

29.	Klasifikace práv a svobod

30.	Podstata odpovědnosti veřejné moci

31.	Pojetí právního státu

32.	Veřejná funkce spravedlnosti

33.	Co je to státní orgán

34.	Co je to státní zařízení

35.	Co je to státní mechanizmus

36.	Jaké jsou druhy státních orgánů

37.	Pravomoc a působnost státního orgánu

38.	Co je příslušnost státního orgánu

39.	Podstata státní služby

40.	Normotvorná funkce státu jako proces

41.	Výkonná funkce státu jako proces

42.	Obsah veřejné funkce výkonu spravedlnosti

43.	Co je to „spravedlivý proces“

44.	Principy organizace soudní moci

45.	Podmínky soudcovské nezávislosti

“39. Podstata státní služby
Každý státní orgán je nutno chápat jako specializovaný odborný systém, jeho výslednou činnosti je kvalifikované rozhodnutí nebo opatření či postup vůči ostatním subjektům.
Státní orgán je třeba chápat i jako odbornou instituci.
Do čela je postaven vedoucí, který je ustavován volbou nebo jmenováním.
Stání orgán je dále tvořen státními úředníky přijatých na základe pracovních či jiných odborných smluv.
Státní správa je soustava odborných státních orgánů plnících v jedno či více stupňové soustavě určité funkce státu, nebo alespoň jejich část směřující k realizaci zákonů či jiných právních předpisů.
Státní správa je řízena vládou nebo prezidentem (vrcholným orgánem státní moci)
Uplatňuje se rezortní způsob- určitá část státní správy podléhá resortu v jehož čele stojí ministr.

40. Normotvorná funkce státu jako proces
jedním z prostředku, které stát využívá k uskutečňování svých funkci je vydávání obecných norem jako svojí normotvornou pravomoc.
Orgány zmocněné na základě výsledku voleb vytvářet a přijímat obecné a obecně-závazné normy prvotního charakteru jsou orgány zákonodárné a územní orgány samosprávy a také ministerstva.
etapy postupu při přijímání obecných právních norem:
1) zjištění potřeby úpravy
2) formulace návrhu normy
3) připomínkové řízení
4) hlasování nebo schvalovací procedura
5) umožnění přezkoumání normy z hlediska nadřazenosti a podřazenosti


41. výkonná funkce státu jako proces
Tři typy výkonných orgánů
• prezident republiky
• vláda
• státní zastupitelství

prezident republiky
Ústava ČR označuje prezidenta republiky ve čl. 54. jako hlavu státu.
Pojem „hlava státu“ lze chápat především jako vyjádření reprezentativnosti této funkce v jednání a rozhodování navenek státu a tím i ztělesňování svrchovanosti státu jako subjektu navenek.
Z výkonu své funkce není prezident odpovědný, což znamená, že při své rozhodovací i jednací činnosti naplňující Ústavu nemůže nést důsledky, za nimiž by následovala případná sankce. Prezident však nesmí jednat tak, aby se dalo usoudit, že se dopustil velezrady. V tomto smyslu by mohl být Senátem žalován u Ústavního soudu.
Prezident republiky je ustavován v nepřímých volbách, a to komorami parlamentu na jejich společné schůzi. Je volen na 5 let, max. na 2 volební období.
Pravomoci prezidenta
• jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi
• pověřuje vládu, jejíž demisi přijal, nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně
• jmenuje soudce Ústavního soudu (se souhlasem Senátu) / 15 soudců, na 10 let/, jeho předsedu a místopředsedu
• jmenuje předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu
• jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ)
• jmenuje členy Bankovní rady ČNB
• svolává zasedání Poslanecké sněmovny
• rozpouští Poslaneckou sněmovnu v souladu s Ústavou
• odpouští a zmírňuje testy uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení
• může vrátit zákon Poslanecké sněmovně, s výjimkou zákona ústavního
• podepisuje zákony
• zastupuje stát navenek
• sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
• přijímá vedoucí zastupitelských misí
• pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí
• je vrchním velitelem ozbrojených sil
• jmenuje a povyšuje generály
• vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu
• propůjčuje a uděluje státní vyznamenání
• jmenuje soudce obecných soudů
• má právo udělovat amnestii

vláda
Ústava definuje vládu ve čl. 67. odst. 1. jako vrcholný orgán výkonné moci.
Vláda je kolektivní orgán odpovědna Poslanecké sněmovně a odpovídá za část rozhodnutí vykonávaných v pravomoci prezidenta republiky
Ústava neurčuje věcnou působnost vlády.
Vláda má pravomoc vydávat nařízení jako druhotný právní předpis.
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev neboj jiných úřadů. Vláda je povinna předstoupit do 30 dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
Předseda vlády – premiér.
• navrhuje prezidentovi členy vlády a může taktéž prezidentovi navrhnout odvolání ministra
• podává demisi do rukou prezidenta
• organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem, vykonává další činnosti, které jsou mu svěřený Ústavou nebo jinými zákony

státní zastupitelství
Přes zařazení v systému moci výkonné je Ústavou v čl. 80 státní zastupitelství výslovně chápáno pouze jako orgán zastupující veřejnou žalobu v trestním zařízení.
Státní zastupitelství může podat návrh na zahájení občanského soudního řízení nebo vstoupit do již zahájeného občanského soudního řízení.
Ministr spravedlnosti je taktéž služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a nad Nejvyšším státním zastupitelstvím vykonává dohled. Obsahem dohledu je zejména dodržování právních předpisů. Procesně je podstatné, že státní zástupce je jedním z účastníků řízení a o jeho návrzích nakonec rozhoduje nezávislý soud."

Zápočtové otázky zkoušející doc. Klíma.