1.

Obhajoba

1.1

Žaloba

1.2	Vznik pomluv

1.3	Obhajoba proti Melétově obvinění

2.	Trest po odsouzení

2.1	Návrh trestu

3.

Trest

3.1	Poslední slova

4.

Závěr

"1.II.vznik pomluv
Sokrates vysvětluje, že měl přítele jménem Chairefónt (již zemřel ale je přítomen jeho bratr), který se vydal do Delf a dal bohu otázku „... zdali je někdo moudřejší než já. Tu Pythia odpověděla, že nikdo není moudřejší.“
Přemýšlel nad tím, proč to bůh řekl a co tím míní. Nakonec se rozhodl, že to sám prozkoumá. Chtěl dokázat, že se věštkyně mýlí. Rozhodl se tedy navštívit mnoho lidí, které považoval za moudré, aby se sám přesvědčil zda je moudřejší.
Jako první navštívil nejmenovaného politika. Jak sám říká: „... potom jsem se pokoušel mu ukazovat, že se domnívá, že je moudrý, ale že není.“ Již v tom období si proti sobě takto tvořil nepřátele. bylo mu líto, že si takto vytváří nepřátele ale „přece však se zdálo nutným nade všechno stavěti věc boha; že tedy musím jíti ke všem, o kterých se zdá, že něco vědí, a zkoumat, co míní ta věštba.“

Dále tedy navštívil básníky, protože i o těch se domníval, že jsou moudří. přišel ale k zajímavému závěru: „... netvoří svá díla moudrostí, nýbrž jakýmsi přirozeným nadáním a nadchnuti bohem, právě tak jako boží hadači a věštci; neboť i tito mluví mnoho krásných věcí...“. Ani u básníků tedy nenašel nikoho kdy by byl moudřejší."