1.	Biografie Platóna

2.

Dílo

3.

Učení

3.1.	Nauka o ideích (o formách)

3.2.	Teorie poznání

3.3.	Teorie o státě

4.	Význam Platóna

"jeho učení:1) písemná podoba – exoterní, pro veřejnost
2) Akademie – esoterní charakter – pro zasvěcené, nepřístupné pro širokou veřejnost

1. Nauka o ideích (o formách)
 existence dvou světů – smyslový a svět ideí
a) smyslový svět – svět, který poznáváme smysly, které nás klamou
- je závislý na světě ideí, protože dáme na smysly, je to pro nás svět skutečný
- pravé bytí – svět zdání, nic v něm netrvá věčně
- Podobenství o jeskyni
b) svět ideí = skutečný svět
- idea (forma) – dokonalé a věčné předobrazy
- formu mají všechny věci, ale my se ale setkáváme pouze s pokroucenými stíny
- nad vším stojí idea nejvyšší – idea Pravdy, Dobra a Krásy
 svět poznáváme smysly, ale této teorie se lze dobrat rozumem = racionalista
 byl objektivní idealista
 podle něj jsou idee věčné a neměnné
 závěr: za světem smyslů existuje ještě nezávislý svět ideí
„Zrak je z našich smyslů nejdokonalejší, ale rozum jím nevidíme.“
2. Teorie poznání
 veškeré poznání je záležitostí duše; tělo je pomíjivé, je vězením duše
 podobenství: Faidros – příměr duše ke zpřežení 2 koní a vozataji (1 kůň je poslušný = vyšší city; 2.kůň je neposlušný = pudy a vášně, vozataj – musí koně zkrotit = rozum)
 tělo je pomíjivé, duše věčná (převtělování)
 duše pochází ze světa ideí"

Psáno heslovitě. Obsahuje tabulku.