1.	Behaviorální terapie

1.1.	Woolpova teorie o recipročním (vzájemném) útlumu

1.2.	Albert Bandura

2.	Gestalt terapie (tvarová psychoterapie)

2.1.	Frederick Pearls

3.	Kognitivní psychoterapie

3.1.	RET - racionálně-emoční terapie

3.1.1.

Albert Ellis

3.2.	Kognitivní terapie

3.2.1.

Aron Těmkin Beck

3.3.	Kognitivně-behaviorální terapie

4.	Existenciální a humanistická psychoterapie

4.1.	Existenciální psychoterapie

4.1.1.

Daseinanalýza

4.1.2.

Logoterapie

4.2.	Humanistická psychoterapie

4.2.1.

Abraham Maslow

"Behaviorální terapie
 zabývá se studiem procesu učení a aplikace na chování
 lidské chování je naučené a dá se přeučit
 odmítá spekulaci, staví na pozorovatelných faktech
 poruchy chování jsou naučené reakce
 klade důraz na techniky přeučování
 k vyléčení neuróz vede změna chování
EYSENCK (Něm.); WOOLPE (JAR) – neurózy jako naučené chování
Woolpova teorie o recipročním (vzájemném) útlumu – neuróza vzniká z úzkosti
- navození protikladu ke strachu
- nejpoužívanější technikou je svalová relaxace – původní strach slábne
- pacient je doměněn za vykonání žádoucí reakce
BANDURA
 zabýval se sociálním učením
 spolu s učením instrumentálním probíhá i učení sociální
 instrumentální učení – pomocí odměn a trestů lze změnit chování
 staví na přeučování
 důležitá je diagnostika zaměřená na popis chování, nezjišťuje rysy, ale co klient dělá (rozhov.,dot.,poz.)

 kritika: nehledají příčiny, pouze se vypořádávají se symptomy
 terapie je krátká, ale může být pouze dočasná, ptž symptom může být nahrazen jiným symptomem
 příčiny nezjišťuje, ptž to zdržuje

 dnes: zájem o seberegulační postupy – jedinec není pouze produktem okolí, ale je aktivním účastníkem"

Část 2/2. Psáno heslovitě.