1.

Renesance

1.1.	Sectus Empiricus

1.2.

Pyrhón

1.3.	Hermes Trismegistas

1.4.	Gemisthos (Plathoni)

1.5.	Marsilius Ficino

1.6.	Pietro Pomponazzi

1.7.	Pico della Mirandola

1.8.	Mikuláš Kusánský

1.9.	Giordano Bruno

1.10.

Bernardino Telsio

1.11.

Francis Bacon

2.	Politická filosofie

2.1.	Jean Bodin

2.2.	Nicolo Machiavelli

2.3.	Erasmus Rotterdamský

2.4.	Michel de Montaigne

2.5.	Thomas Moore

3.	Novověká filosofie

3.1.	Francis Bacon

3.2.	Galileo Galilei

3.3.	René Descartes

3.3.1.

Rezignační strategie

3.3.2.

Algebraická geometrie

3.3.3.

Sny a vyvození závěrů ze snů

3.3.4.

Metodická skepse

3.4.	Blais Pascal

3.5.	Thomas Hobbes

3.6.	Baruch Spinoza

3.7.	Gottfried Wilhelm Leibnitz

4.	Britský empirismus

4.1.	John Locke

4.2.	George Berkley

4.3.	David Hume

5.	Francouzské osvícenství

5.1.

Voltaire

5.2.	Charles Luis de Montesquieu

5.3.	Julien de La Mettrie

5.4.	Etien Bonnot Condillac

5.5.	Jean Antonine de Condorcet

6.	Encyklopedisté

6.1.	Denis Diderot

6.2.	Paul Holbach

6.3.	Claude Adrien Helvétius

6.4.	Jean Jacques Rousseau

"BRITSKÝ EMPIRISMUS

John LOCKE (1632 – 1704)
- zakladatel novověk. empirismu, největší inspirace Descartes
- poznávací schopnost – je dobrá a spolehlivá, ale jen v té oblasti světa, kde máme přístup urč. zkušeností
- polit. aktivní, nejbližší poradce hraběte, zaměřoval se také na pol. filosofii
- nápad, že polit. moc má být rozdělená kvůli kontrole na 3 složky – federativní moc(místo soudů)(nadřaz)
– exekutiva
– legislativa
- jaké pravomoce mají zástupci dle toho, jestli byla země ve vojenském stavu
- ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU
- teorie poznání, psal toto dílo asi 20 let – nesourodé, špatně se čte
- hodně si odporuje – typické pro jeho díla
- 4 části
1. argumentace proti vrozeným idejím – neexistují, poznávání vychází ze zkušenosti
- substance – malý základ věcí – nejistá hypotéza, pak se substanci zabývá – odporuje si
- užívá netypickou argumentaci – vychází z etnologických poznatků (popis přír. národů)
- na nich ukazuje odlišnosti – proto neexistuje něj. vrozené poznání, morální ideje
2. obecně se zabývá idejemi (předmět naší mysli) – toto pojetí má také Descartes
- vychází z toho, že existují 2 kategorie psych. dat a) prchavé , b) stálé
X percepce (Hume) – a) ideje (vnitřní) , b) imprese (vnější)
- imprese – podané jako u Huma – smyslový vjem
- reflexe – vnitřní vjem
3. o slovech – upozorňuje na to, že fil. nedostatečně definuje významy, tuto tezi později podpořil Carnap, kdy přinutil filosofy, aby vysvětlili termíny, kt. poznávají – zjistili by prázdná slova
4. o poznání – lidské poznání je schopné dosáhnout jen ze zkušenosti
- představitel senzualizmu, není nic v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech - historicky tak spíš zapůsobil)"

Práce obsahuje obrázek. Psáno heslovitě. V textu se vyskytují chyby v osobních jménech.