1.	Úvod: Kdo byl Karel Hynek Mácha a jaký význam má dílo Máj?

2.	Teoretická část

2.1.	Co víme o Máchovi

2.1.1.

Několik nutných faktů

2.1.2.

Jak viděli Máchu jeho současníci

2.1.3.

Jak vidí Máchu naši současníci

2.2.	Umělecký směr, společenské hodnoty a původ Máje

2.2.1.

Český romantismus

2.2.2.

Společenské Hodnoty v období Máchovy tvorby

2.2.3.

Máj – prostředí, původ děje a doba vzniku

2.3.	Máchovo dílo jako celek – pozice Máje

3.	Metodologická část

3.1.	Stanovení cíle a hypotéz

3.2.	Operacionalizace hypotéz

3.3.

Metoda

3.4.	Zdůvodnění vybraného cíle a metody

4.	Analytická část

5.

Závěr

“2.3. Máchovo dílo jako celek – pozice Máje:

Velice propracovaným a důkladným textem který se věnuje problematice Máchově díle je teoreticko literární studie Králík (1958). Uvedená studie se zabývá komplexní problematikou všech textů, které za svůj krátký život Mácha sepsal. Texty podrobně analyzuje, dle místa vzniku a okolností, které vedly umělce k sepsání konkrétních básní, poznámek, textů a literárně zajímavých dopisů. Není žádoucí citovat, parafrázovat a rozebírat samotný rozbor provedený Dr. Oldřichem Králíkem, avšak za podstatné považuji uvést závěry, ke kterým došel, jelikož pomohou pochopit Máchovo dílo z mnohem širší perspektivy.
Studie Králík (1958) jasně popisuje osudy Máchova textu od jeho zrodu až po jeho publikaci, která následovala mnohdy až několik desetiletí po jeho smrti, v případě jeho šifrovaných deníků se jednalo téměř o sto let. Králík rozdělil Máchovo dílo na dvě jasně oddělené epizody, resp. rozpadlé oblasti:
1) soustava básní obsahu rozmanitého
- do toho segmentu patří například básně: Měsíček, Srdci mému či Panně Rošové
- básník aktivně vycházel vstříc sociální poptávce a dílo přizpůsoboval požadavkům soudobého vkusu
- dalším faktorem, proč básník zaměřoval své básně na většinovou společnost byla možnost publikovat
2) soubor básní bez nápisu a zlomků
- do toho segmentu patří například básně: Cizinec, Straba, Jaroslavna nebo Aniž křičte
- tyto básně mají zcela jiný charakter – jsou drsné a často směřují proti šosácké společnosti české
- Sabinův pokus vydat tyto zlomky v roce 1845 ztroskotal – společnost na toto dílo ještě nebyla připravena
V návaznosti k uvedenému rozdělení Máchovy tvorby se pokusím do této deskripce jeho tvorby zařadit analyzované dílo Máj.
Po svém prvním vydání se Máj nestal nejobdivovanějším ani nejprodávanějším dílem své doby, vlastně spíše propadl jak u laické veřejnosti, tak u odborné kritiky. Skutečného docenění se Máji dostalo až několik let po umělcově smrti. Můžeme tedy říci, že ačkoli Máchovým záměrem bylo uspět s dílem a zařadit se tak do pomyslné Králíkovi kategorie 1., že se tento záměr zcela nepodařilo zrealizovat a v počátečním etapě své existence Máj spadal spíše do kategorie 2. . O snaze Máchově uspět také vypovídá fakt, že před samotný Máj umístnil dedikační báseň : Čechové jsou národ věrný (Vašák, 1983). Uvedená báseň je natolik nesourodá s Májem, avšak natolik poplatná dobovému společenskému diskurzu, že můžeme hovořit o jednoznačném Máchově populismu ve snaze uspět.

3. Metodologická část:

3.1. Stanovení cíle a hypotéz:

Konkrétní cíl práce: spočívá v poodhalení podílu básníkových osobní pohnutek, stejně jako enviromentálních tlaků, skrze které se umělecké vyjádření Máchovo zformovalo v jedinečné básnické dílo Máj.
Hypotéza číslo 1.
Máj je více odrazem vnitřních obsahů Karla Hynka Máchy než výraz hodnotové orientace dobového paradigmatického systému kultury.

Hypotéza číslo 2.
Karel Hynek Mácha napsal lyricko-epickou báseň Máj, jako projev svého nitra, resp. svého niterného vztahu k Eleonoře Šomkové.

Hypotéza číslo 3.
Karel Hynek Mácha napsal lyricko-epickou báseň Máj, jako projev obdivu ideálu pravého citu."

Obsahuje schémata a Máchův portrét. Čistý text dosahuje cca 10 stran.
Práce je velmi rozsáhlá a komplexní.