1.	Příčiny selhání tržního mechanismu

1.1	Mikroekonomické

1.2	Makroekonomické

1.3	Mimoekonomické

2.	Daňová kvóta (míra daňového zatížení, taq ratio, tax quota)

2.1	Struktura daňové kvóty = daňový mix

2.2	Rozdělení zemí podle hlavního daňového zdroje

3.	Faktory ovlivňující daňové systémy

3.1	Ekonomické

3.2

Politické

3.3	Kulturně historické

3.4	Administrativně institucionální

3.5

Technické

3.6	Globalizační

4.	Historie daňových reforem

4.1

1. vlna

4.2

2. vlna

4.3	3. vlna (1980 – dnes)

5.	Složky daňového mixu

5.1	Osobní důchodové daně

5.2	Daň ze zisku společnosti (v ČR= daň ze zisku PO)

5.3	Příspěvky na sociální zabezpečení

5.4	Daně ze spotřeby

5.4.1

Daně všeobecné čili daně z prodejů (obratů)

5.4.2

Daně selektivní čili vlastní spotřební daně (daně na věc, in rem)

5.5	Majetkové daně

“4) Daně ze spotřeby
- historicky nejstarší daně, původně naturální charakter
- 2 směry rozvoje:
1) z akcíz ( = daně z právního převodu zboží) se vyvinuly obratové daně = daně ad valorem
- obratové daně představovaly určitou procentní část z ceny obratu zboží
- sazby byly velmi nízké, protože se vybíraly u každého obchodníka- jedno zboží se zdaňovalo několikrát
2) z akcíz vznikly selektivní spotřební daně = daně in rem (základem daně je počet kusů, litrů, tj. fyzických jednotek)
- ukládali se na různé druhy zboží

Dvě základní spotřební daně:
1) daně všeobecné čili daně z prodejů (obratů)
- mezi ně patří daně z obratů a DPH
- výrobci a obchodníci daň připočtou k ceně zboží- tím daň přesunou na spotřebitele
- ukládají se ad valorem ( daň tvoří určité % z ceny zboží)
- mají všeobecný charakter – postihují všechny prodeje
- některé zboží se nedaní (př. vzdělání)
- daně z prodejů mohou být jednorázové ( na každý výrobek uvaleny jen jednou na určeném stupni zpracování) nebo vícerázové
- podle toho, na kterém stupni se platí: daně z maloobchodního obratu, velkoobchodního obratu nebo daně výrobkové (uložena na převod zboží od výrobce do velkoobchodu)

- základ daně: hrubý obrat bez odečtení vstupů na daném stupni zpracování

- daně z prodejů na každém stupni zpracování jsou:
a) duplicitní (kaskádové)- zdaňuje se výrobek u každého zpracovatele, od daňového základu nelze odečíst vstupy
b) neduplictní – př. DPH

výhody
- neutralita – na všechno zboží
- možnost zdanit služby
- výhodné pro mezinárodní obchod – při opuštění země se odčítá
- spolehlivý výnos pro stát
nevýhody:
- náročnost přechodu na DPH, administrativní a technické náročnosti
- může zvýšit inflaci – hrozba zvýšení spotřebitelských cen
- administrativní nákladnost fungování daně- pro poplatníky i stát

DPH
- 1967 Francie
- výnos v ČR: 18,7% (133 mld.)
- přidaná hodnota = přínos subjektu na daném stupni zpracování k hodnotě zboží
- daňový základ: vícerázová daň, není duplicitní (inputy se podruhé nezdaňují, dani podléhá jen hodnota přidaná zpracováním u daného plátce)
- vybírá se na každém stupni zpracování z důchodů z použitých faktorů výroby (mzdy, zisku, renty, úroku)
- při dovozu se daní jen hodnota dováženého zboží ( inputy dovozce vyloučeny)
- sazby DPH- vývoj od více sazeb k jedné, harmonizace v EU


2) daně selektivní čili vlastní spotřební daně (daně na věc, in rem)
- nejstarší daně (akcízy)
- v Čechách dříve: daně z piva, vína, cukru, droždí
- jen na některé druhy zboží (tabák, alkohol, PHM)
- výnos: 11, 8 %
- in rem – nelze zohlednit majetkové, sociální poměry poplatníků
- daňový základ: množství vyjádřené ve fyzických jednotkách
- sazba: na každé zboží jiná ( př. pivo na hl, víno na l)
výhody:
- odrazuje lidí od škodlivé spotřeby (tabák, alkohol)
- příliv peněz do státní pokladny
nevýhody:
- distorzní působení (deformuje ceny, vede k neefektivní alokaci zdrojů, odchylce od paretoefektivní struktury rovnovážné konkurenční ekonomiky- subjekty provádí substituci podle elasticity – čím je elasticita větší, tím je substituce větší, nastane větší neefektivnost)
- substituce může být i kladná: méně lidí bude kouřit…klesnou náklady na zdravotnictví
- regresivní dopad daně – více dopadá na poplatníky s nižšími důchody

5) Majetkové daně
- ve starověku a středověku tvořily podstatu přímého zdanění, postupně ztrácely na významu
- dnes mají význam jen jako daně místní
= daně kapitálové
- pravidelně placené: z nemovitostí, z čistého bohatství
- nepravidelně placené : při převodu majetku (daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí)
- Výnos majetkových daní v ČR 2% z vybraných daní v roce 2000 (16,0 mld)
Výhody
- zohledňují dodatečnou platební kapacitu a přispívají ke zvýšení horizontální a vertikální spravedlnosti
- uplatnění principu prospěchu – místní daně slouží k financování místní infrastruktury
- nemají distorzní účinky na práci jako daně důchodové
- nabádají vlastníky k efektivnímu využívání nemovitostí ( daně z majetku se platí z důchodu, proto se majitel musí rozhodnout, zda mu majetek zbytečně neukrajuje užitek)
Nevýhody:
- nerovnost zdanění movitého a nemovitého majetku ( nemovitý se daní téměř vždy, movitý se často nedaní)
- dvojí zdanění stejného objektu (majetek byl vytvořen z důchodů, který už byl jednou zdaněný) "