1.	Charakteristika romantismu

2.	Architektura

2.1.

Památky

3.

Malířství

3.1.	Romantičtí malíři čeští

3.2.	Romantičtí malíři světoví

4.	Sochařství

4.1.	Pomníky, purismus

4.2.	Stafáž, anglický park

"Malířství

Nad pravdivostí vždy převládaly emoce. Děj na obrazech je vystupňován do krajnosti, barvy dotvářejí charakter obrazu. Obraz krajiny je pojímán jako výlev citu. Divoká hornatá krajina, blížící se bouře, světelné záře – vzrušivá atmosféra. Postupem času spěje malířství k věcnosti, k realismu.

Představitelé:

František Tkadleček – první český ředitel akademie výtvarných umění v Praze. Věnoval se portrétní tvorbě (Dobrovský, Palacký).

Antonín Mánes – krajinomalba, figurální stafáže (oživení krajiny o lidské či zvířecí bytosti), horské krajiny se zříceninami. Zakladatel rodiny Mánesů.
Obraz: Krajina s Kokořínem a Křivoklátem v bouři (1834)

Josef Navrátil – romantická témata (Alpy, Solné jezero), realistická zátiší
Díla: Vodopád Mumlavý v Krkonoších, Hon na lišku (na kameni stojí muž s červeným šátkem)

Adolf Kosárek – krajinář
Díla: Cikáni, Zimní noc, Měsíční noc, Selská svatba, Bouřlivá krajina, Krajina s dřevěným mostem, Motiv od Pardubic

Alois Bubák – Pohled na Krkonoše od Mladé Boleslavi
Qiudo Mánes – žánrová tvorba, prostý lidský život

Josef Mánes – historická malba, žánrová tvorba, portréty – slavný portrét Josefína (česká Mona Lisa)

Antonín Machek – idylický žánr, portréty, krajinomalby
Obraz: Portrét Aloise Jelena (operní pěvec, hudební skladatel)

Krokem k nastupujícímu realismu byl program Haushoferovy krajinářské školy. Studium skutečné krajiny se všemi atmosférickými proměnami. Žáky této školy byli např. Adolf Kosárek, Julius Mařák, Alois Bubák, …"