1.	Filozofie v období osvícenství

1.1	Historie osvícenství

1.2	Základní znaky osvícenství

2.

Německo

2.1	Immanuel Kant

3.

Francie

3.1	Francouzský materialismus

3.1.1

Holbach, de la Mettrie, Helvétius

3.2	Encyklopedisté

3.2.1

Diderot, d´Alembert

3.3

Osvícenci

3.3.1

Montesquieu, Rousseau, Voltaire

“b) Encyklopedisté
- skupina francouzských pokrokových, zčásti matematických filozofů a vědců v 18. století, kteří se sdružili pod vedením D. Diderota a J. B. d’Alemberta k sepsání a vydání Encyklopedie
- filosofické a politické názory encyklopedistů nebyly jednotné, spojovalo je však stranění společenského pokroku, kritika despotismu feudálního útlaku a snaha osvobodit myšlení od pověr a dogmat
o Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
 zkráceně Encyklopedie je encyklopedie, která vyšla ve Francii v letech 1751–1766, některé úpravy a dodatky v letech 1772, 1777 a 1780 za účelem shrnout veškeré lidské poznání
 dohromady má 28 svazků, je ztělesněním osvícenských snah
 protože byla potenciálně nebezpečná pro šlechtu i církev, některé svazky byly zakázány
 byla určená pro vzdělávání širokých mas veřejnosti, poskytovala informace z rozličných oblastí (přírodověda, historie, umění, filosofie)
Denis Diderot (1713 – 1784)
- francouzský osvícenský filozof, spisovatel, umělecký kritik, přední encyklopedista
- narodil se v Langres v kraji Champagne
- věřil v materiální jednotu světa, molekuly podle něho oživuje vnitřní gravitační síla a působení ostatních částic
- vyslovil dohad o vývoji rostlinných a živočišných druhů, nastínil materialistickou teorii psychických funkcí (předběhl Darwina – neprosazoval a nedokazoval, pouze teoretizoval)
- dílo: Myšlenky o výkladu přírody; Filozofické myšlenky; Filozofické principy hmoty a pohybu; Listy o slepých pro ty, co vidí;
- sehrál i významnou úlohu v rozvoji realistické prózy: Jakub fatalista; Jeptiška
Jean d´Alembert (1717 – 1783)
- nejbližší Diderotův spolupracovník při práci na Encyklopedii
- senzualista, za základ všech lidských poznatků považoval počitky
- nedovedl uspokojivě vyřešit otázku vzájemného vztahu ducha a hmoty: ustrnul na dualistickém stanovisku
- podstatu věci pokládal za nepoznatelnou
- pokládal za nezbytné vyzdvihnout nejen progresivní úlohu věd, ale i výsledek práce lidí a vynálezců
- cenil si Bacona, Déscarta, Locka a Leibnize, ze svých současníků: Voltaira a Condillaca
Další encyklopedisté:
Voltaire, Rousseau, Montesquieu, ..."