1.	Kritika pozitivistických teorií:

2.	Přístup nepozitivistických teorií:

3.	Předchůdci nepozitivistických teorií:

3.1	Voluntarismus (fil. vůle)

3.2	Předchůdce (křesťanského) existencialismu

4.	Směry vycházející z nepozitivistického přístupu:

4.1	Filosofie života

4.2	Hermeneutika

4.3	Intuitivismus

4.4	Fenomenologie

4.5	Existencialismus

4.5.1

Metafyzika existence

4.5.2

Noetika existence

"3) INTUITIVISMUS (Vitalismus)
 H. Bergson (1959 - 1941)
 iracionální, i protiempirický přístup
 rozumem a empirií je zprostředkováno praktické poznání
 vrcholné poznání vychází z intuice

4) FENOMENOLOGIE
 zakladatel: J. H. Lambert (1728 – 1777)
 jednu z prvních koncepcí fenomenologie rozpracovává F. Brentano (1838 – 1917)
 vnímaný jev je automaticky součástí našeho vědomí – tedy i nás samých → stírání hranice mezi (vnímaným) objektem a (vnímajícím) subjektem; vědomí je tedy intencionální ; snaha zkoumat jevy v tomto i. vědomí jako věci o sobě - fenomény
 E. Husserl (1859 – 1938)
 snaha postupně odstranit z vědomí fenomenologickou redukcí veškeré dosavadní (vědecké) poznání, aby tak zbylo čisté fenomenologické vědomí (intencionální) – v něm možnost nahlédnout eidos
 metoda v praxi výrazně využívaná existencialisty, ale i např M. Heideggerem (1889 - 1976)

5) EXISTENCIALISMUS (Filosofie existence)
EXISTENCIALISMUS


1. Metafyzika existence

V této kapitole se pokusím ve stručnosti nastínit základní myšlenky existenciální filosofie. Nebudu při tom usilovat o nějakou univerzální definici tohoto filosofického proudu, protože je směrem ze své podstaty čistě subjektivním a tudíž bude vypadat u každého z filosofů tohoto směru značně individuálně. Přesto však jsou však některé principy příbuzné všem.
Mluvím-li o značné, ba přímo fundamentální subjektivitě existencialismu, musím nutně vytyčit jména jeho nejvýznamnějších představitelů. Za myšlenkového praotce tohoto směru je považován dánský filosof a teolog Sören Kierkegaard. Dalšími významnými představiteli jsou Karl Jaspers, Jean Paul Sartre a Albert Camus. Lze sem zařadit i představitele filosofie dialogu, významného židovského myslitele Martina Bubera. Poněkud obtížnější je to s filosofem Martinem Heideggerem, jenž se od existencialismu sice sám distancoval, avšak některými teoretiky je též řazen mezi představitele tohoto proudu. Osobně se považoval za fenomonologa, což je však směr svým založením filosofii existence velmi blízký, proto zmiňuji i jeho. Některé jeho myšlenky se s existencialistickým pojetím jsoucna přímo překrývají. Podobně blízko má k existencialismu i představitel intuitivní filosofie Henri Bergson."

Velmi kvalitní, hlavně část o existencialismu.