1.	Obecný výklad o bezdůvodném obohacení

1.1.	Platná právní úprava

1.2.	Zvláštní úprava bezdůvodného obohacení

1.2.1.

Funkce bezdůvodného obohacení

1.2.2.

Předpoklady vzniklého závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení

1.3.	Negativní vymezení pojmu bezdůvodné obohacení

1.3.1.

Přijetí plnění na promlčený dluh

1.3.2.

Přijetí plnění ze hry či sázky, a to v obojím případě pouze mezi fyzickými osobami

1.3.3.

Vrácení peněz půjčených vědomě do hry nebo sázky

1.3.4.

Přijetí plnění na dluh neplatný pouze pro nedostatek formy

1.3.5.

Případ, kdy bylo věřiteli splněno ještě před splatností (dospělostí) dluhu

1.4.	Vztah obecné skutkové podstaty bezdůvodného obohacení a jeho zvláštních skutkových podstat

1.4.1.

Obecná a zvláštní skutková podstata bezdůvodného obohacení

1.5.	Vztah obecné a zvláštní skutkové podstaty bezdůvodného obohacení

1.5.1.

Subjekty závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení

1.5.2.

Rozsah a způsob vydání bezdůvodného obohacení

1.6.	Způsob vydání bezdůvodného obohacení

1.6.1.

Promlčení práva na vydání

1.7.	Jednatelství bez příkazu (negotiorum gestio)

1.7.1.

Pojem a funkce

1.7.2.

Základní pojmové znaky

1.8.	Právní účinky

1.8.1.

Objektivní odpovědnost za vzniklou škodu

"Právní účinky
- zákon v zásadě nedovoluje zasahovat do záležitostí někoho jiného, pokud jednající k tomu není oprávněn. Pokud jednající tento zákaz poruší, vzniká mu povinnost k náhradě škody, kt. vznikla jeho jednáním
- odpovědnosti za škodu k náhradě i tzv. nahodilé škody se může jednající zprostit pokud prokáže, že by škoda vznikla i bez jeho jednání (§ 744 odst. 1)
- Objektivní odpovědnost za vzniklou škodu – tato povinnost nevzniká, jestliže jednající zasáhne do záležitostí někoho jiného, aby odvrátil škodu hrozící osobě, za kt. jednal. V tomto případě zákon přiznává jednajícímu i nárok na náhradu nutných nákladů, kt. přitom vynaložil
- tyto účinky nenastanou, jestliže osoba, za kt. bylo jednáno, jednání jednajícímu zakázala (§ 744 odst. 2)
Jednajícího při snaze odvrátit škodu chrání účinky jednatelství bez příkazu, jestliže jeho jednání má určité znaky…
o hrozba vzniku škody musí být bezprostřední, že nelze si vyžádat před dobou, kdy škoda může vzniknout souhlas s jednání od osoby jejíž záležitosti má být obstarána
o jednající musí obstarávat cizí záležitosti – musí mít úmysl jednat v cizí záležitosti v zájmu osoby, o jejíž záležitost jde

- ke vzniku nároku na úhradu nákladu není zapotřebí, aby jednání bylo úspěšné, tj. aby došlo k odvrácení hrozící škody, jestliže tohoto výsledku se nedosáhlo bez zavinění jednajícího
- pokud někdo obstarává cizí záležitosti, aniž odvrací bezprostředně hrozící škodu, nese důsledky svého jednání. Zákon přiznává v těchto případech právo na úhradu nákladů, jestliže škoda nenastala a jednání bylo prospěšné pro toho, o jehož záležitost se jednalo
- jednající může požadovat náhradu pouze těch nákladů, o něž byl obohacen v době skončení ten, v jehož zájmu bylo jednáno (§ 743 odst. 2)
- pokud jednající zasáhl do záležitosti jiného proti jeho vůli – tento nárok nevznikne. Jednající si může vzít to, co pořídil vlastním nákladem. Výkon tohoto práva se nesmí dotknout žádných práv osoby, jejíž záležitost obstaral (§ 745)
- při bezprostředně hrozící škodě je jednatel bez příkazu povinen započaté jednání dokončit, pokud je to v zájmu osoby jejíž záležitost je obstarávána"

Psáno heslovitě.