1.	Úvod k Životu Sókrata

2.	Kniha první - Vzpomínky na Sókrata

2.1	Názor na knihu první

3.	Kniha druhá- Vzpomínky na Sókrata

3.1	Názor na knihu druhou

4.	Kniha třetí- Vzpomínky na Sókrata

4.1	Názor na knihu třetí

5.	Kniha čtvrtá- Vzpomínky na Sókrata

5.1	Názor na knihu čtvrtou

6.

Hostina

6.1	Názor na knihu Hostina

7.

Závěr

“2. Kniha první - Vzpomínky na Sókrata

V knize první se Xenofón zabývá neoprávněností obvinění, která byla vznesena vůči Sókratovi. Ptá se sám sebe, jak je možné, že byl Sókrates odsouzen za zavádění nových božstev, když nebyl o nic větší novotář než ostatní lidé. Sókrates věřil ve svůj vnitřní „božský hlas“ a mnoha lidem radil podle pokynů svého "daimonia“. Ti, kdo ho poslechli, měli z jeho rad užitek. Neradil jim nic jiného, než aby se snažili dělat nejlépe to co nejlépe umí, a své vědomosti a dovednosti dále rozvíjeli.
Sókrates vedl velmi střídmý způsob života, od svých žáků, kterým předával své moudrosti, si nenechával platit, nebyl rozmařilý a štědře dával každému ze svého. Každý, kdo se s ním stýkal, a odnesl si ze setkání se Sókratem jen to dobré, se stal lepším člověkem. Svým žákům doporučoval sebeovládání, střídmost, což dokazují i rozhovory s jeho přáteli. Ptá se jich, zda by si v případě války vybrali do svého čela muže, který se neumí ovládat v jídle, vínu nebo v milostných pletkách? Zda by svěřili nespolehlivému otrokovi svůj majetek? Sókrates vidí sebeovládání jako základ ctnosti. Svým jednání a chováním to Sókrates dokazoval víc než slovy. Svůj způsob života brání Sókrates před Antifónem, který mu vytýká, že chodí špatně oblečen, jí špatné věci a nakonec i to, že nepřijímá žádné peníze od svých studentů. Kdyby měl (jak praví Antifón) styk se Sókratem nějakou cenu, žádal by za něj Sókrates alespoň tolik, na kolik si ho cení. Sókrates na to odpovídá, že ti, kdo berou mzdu, si musí odpracovat to, zač jsou placeni, on placen není, může si tedy svobodně zvolit, s kým se bude bavit, co bude jíst, jak se bude oblékat. Kromě toho, člověk, který jí s větší chutí, nepotřebuje tolik pochoutek, kdo je slabý tělesně, ale cvičí, je nakonec zdatnější než ten kdo má tělo silné, ale zanedbává ho. „Člověk střídmý a cvičený bude lépe připraven prospět státu, ať už jako velitel, voják nebo politik, než ten, jehož představa štěstí se rovná nádheře a nákladnosti.“ 1

1. XENOFÓN: Vzpomínky na Sókrata. Nakladatelství Svoboda, Praha 1972 s. 45

2.1 Názor na knihu první
Kniha první je zajisté poučná, z velké části se názory Sókrata dají použít i v současné době. Při čtení knihy první jsem se domníval, že Sókrates žil v současné společnosti. Zde jsem si poprvé uvědomil, že Sókrates byl velkým filozofem a filozofie jako věda je silně nadčasová."

Poznámky pod čarou jsou součástí vlastního textu.