1.	Disciplíny, směry a vztah politologie k ostatním vědám

2.	Dějiny politologie

3.

Stát

3.1.

Národ

3.2.	Vznik státu

3.3.	Nedemokratické státy

3.4.	Typy státu

3.5.	Územní struktura státu

3.6.	Právní stát

3.7.	Multietnicita

3.8.	Státní symboly

4.	Demokracie, její principy, přímá x nepřímá

4.1.	Volební systém

5.	Dělba moci, složky státní moci

6.

Politika

7.

Ideologie

8.	Společenské organizace

"Dějiny politologie

První politické myšlenky se objevily už v období antiky u filozofů jakými byli Platón, který za ideální stát považoval aristokracii v čele s nejmoudřejším – filosofem králem, zbytek lidí měl představovat strážce a výrobce, což je možné vnímat jako předobraz totalitních forem vlády. Jako první zdůrazňoval nezbytnost vědomostí v politickém životě Sokrates. Proti Platónovu názoru se postavil Aristoteles – ve spisu Politika shromáždil a roztřídil podle typů ústav fakta o většině tehdy známých státech. Za správnou považoval formu zvanou politeia – vláda většiny usilující o obecný prospěch.
Ve středověku se Aristotelovy teorie chopil Tomáš Akvinský, přizpůsobil ji křesťanství a církev postavil nejvýše, přisuzoval lidem právo svrhnout panovníka pokud není spravedlivý. Další představitel středověké politologie Aurelius Augustinus rozlišoval dokonalý a věčný božský stát a nedokonalý, hříšný světský stát.
Většího rozvoje dosáhla politologie v období renesance. Niccolo Machiavelli – spis Vladař – prosazoval teorii silného vladaře, který zastává názor „účel světí prostředky“, přestože se může někdy dostat do rozporu s morálkou. K utopické teorii ideálního státu se hlásila skupinka Thomas More, Tomasso Campanella, Francis Bacon.
K dalšímu posunu dochází za osvícenství a novověku. Thomas Hobbes, John Locke – představili první (Hobbes) a druhou (Locke) smluvní teorii státu, poprvé se objevila zásada dělení moci. Teorii o dělbě moci rozvedl Charles de Montesquieu – moc zákonodárná, výkonná a soudní. 3. teorie společenské smlouvy Jeana Jacquese Rousseaua přinesla koncepci přímé demokracie. Otázkou demokracie se poté zabývá i Robert Dahl ve 20. století, přiklání se spíše k zastupitelské demokracii s všeobecným volebním právem. V 19. století a 20. století proti sobě názorově stáli Karl Marx jako odpůrce kapitalismu a Max Weber jako jeho pozdější zastánce.

STÁT A NÁROD

Stát – forma pol. organizace státu, tvořen obyvateli určitého území, právní celek. Mezi znaky, které odlišují stát od nestátních politických organizací patří organizace státu (soustava orgánů), právo (státní moc, orgány státní moci, právní řád, ozbrojená moc, diplomacie), území a obyvatelstvo, státní suverenita (politická a právní nezávislost státu a státní moci na jiném subjektu). Stát může disponovat i dalšími znaky, které ho odlišují od jiných států, např. státní symboly, vlajka, znak, hymna, strom."

Tato práce obsahuje tabulku. Čistého textu je v práci cca 6,5 strany.