Seminarky.cz > Diplomky, bakalářky > Diplomové práce > > Disociativní poruchy a paranoidní schizofrenie - diplomová práce

Disociativní poruchy a paranoidní schizofrenie - diplomová práce

Kategorie: Psychologie

Typ práce: Diplomové práce

Škola: Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií, Brno

Charakteristika: Práce podrobně představuje disociativní poruchy tak, jak jsou definovány v diagnostickém manuálu DSM-IV a modeluje různé vztahy, které mohou mít s paranoidní schizofrenií něco společného ve smyslu diferenciálně diagnostických úvah. Vedle disociativní amnézie, disociativní fugy a depersonalizační poruchy, je podstatná pozornost věnována disociativní poruše identity známé též jako mnohočetná porucha osobnosti. Empirická část práce prezentuje výzkum prevalence disociativních poruch mezi lidmi s diagnózou paranoidní schizofrenie pomocí strukturovaného interview The Dissociativne Disorders Interview Schedule.

Obsah

Úvod
Teoretická část
1.
Disociace
1.1
Definice disociace
1.2
Disociace a trauma
1.3
Disociace a represe
2.
Disociativní poruchy
2.1
Koncepce disociativních poruch
2.2
Disociativní poruchy, akutní reakce na stres a PTSD
2.3
Teorie disociativního kontinua
3.
Disociativní amnézie
3.1
Vybrané teorie disociativní amnézie
4.
Disociativní fuga
5.
Depersonalizační porucha
5.1
Depersonalizační porucha a trauma
5.2
Depersonalizační porucha a schizofrenie
6.
Disociativní porucha identity (DID)
6.1
Koncepce osobností
6.2
Etiologie
6.2.1
DID jako důsledek CAN
6.2.2
Trauma a DID: Teoretické modely
6.2.3
DID jako důsledek zanedbávání
6.2.4
Vliv rodiny na rozvoj identity
6.2.5
Předstíraná DID a forenzní poznámky
6.2.6
DID jako iatrogenní produkt terapie
6.3
Typy osobností
6.3.1
Rozdíly mezi osobnostmi
6.3.2
Switching
6.4
Klinický obraz
6.5
Nespecifické příznaky DID
6.5.1
Sebepoškozující chování
6.5.2
Disociativní symptomy
6.5.3
Extenzivní komorbidita
6.5.4
Paranormální jevy
6.5.5
Psychotické příznaky
6.6
Specifické příznaky DID
6.6.1
Amnestická okna
6.6.2
Sekundární znaky DID
6.7
Stručná historie DID
7.
Disociativní porucha jinak nespecifikovaná (DDNOS)
8.
Možnosti měření disociace
8.1
Dotazník DES
8.1.1
DES skóre u pacientů s diagnózou schizofrenie
8.2
Interview DDIS
8.2.1
Pravidla pro vyhodnocování DDIS
8.2.2
Orientační profil pacientů s diagnózou DID
8.3
Dotazník PANSS
9.
Prevalence disociativních poruch
9.1
Prevalence disociativních poruch v běžné populaci
9.2
Prevalence disociativních poruch mezi psychiatrickými pacienty
9.3
Prevalence disociativních poruch mezi pacienty s diagnózou schizofrenie
10.
Paranoidní schizofrenie
11.
Disociace a schizofrenie
11.1
Model 1: Disociace a schizofrenie jako produkt traumatu
11.1.1
Stres-diatéza model schizofrenie a jeho vztah k disociaci
11.1.2
Prevalence CAN u pacientů s diagnózou schizofrenie
11.1.3
Trauma a pozitivní příznaky schizofrenie
11.1.4
Interpersonální trama a neurobiologické změny
11.1.5
Revize stress-diatéza modelu
11.2
Model 2: Disociace a schizofrenie jako překrývající se fenomény
11.2.1
Disociativní typ schizofrenie
11.2.1.1
Disociace a trauma u pacientů s diagnózou schizofrenie
11.2.2
Disociace jako inherentní součást schizofrenie
11.2.3
Disociativní příznaky jako projev schizofrenie
11.3
Model 3: Disociace jako reakce na trauma schizofrenie
11.3.1
Trauma schizofrenie
11.3.2
Traumatické důsledky schizofrenie
11.3.2.1
Negativní sociální důsledky schizofrenie
11.3.2.2
Schizofrenie a sklon k viktimizaci
11.3.2.3
Predispozice k schizofrenii a sklon k viktimizaci
11.3.2.4
Traumatický rozměr současné psychiatrické péče
11.4
Model 4: Disociace jako podklad schizofrenie
11.4.1
Disociace jako podklad pro psychotické příznaky
11.4.2
Disociace jako zdroj a předmět bludného zpracování reality
11.5
Model 5: Disociace a schizofrenie jako nezávislé fenomény
11.5.1
Komorbidita
11.5.2
Nevhodně zvolená diagnóza schizofrenie
Empirická část
1.
Cíle výzkumu
2.
Hlavní výzkumná otázka
2.1
Vedlejší výzkumné otázky
3.
Hypotézy
4.
Výzkumný soubor
4.1
Demografické charakteristiky výzkumného souboru
5.
Použité nástroje
6.
Metody sběru dat
7.
Vyhodnocování dat
8.
Výsledky
8.1
Psychometrické vlastnosti české verze DDIS
8.1.1
Konstrukce české verze DDIS – obsahová validita
8.1.2
Reliabilita
8.1.3
Souběžná validita
8.3
Výsledný profil DDIS výzkumného souboru
8.4
Prevalence CAN
8.5
Prevalence disociativních poruch
8.5.1
Kazuistiky
8.6
Spolehlivost dotazníku DES jako screeningového nástroje
8.7
Výsledné hodnoty v dotazníku PANSS
8.8
Vztah mezi CAN a pozitivními příznaky schizofrenie / disociací
8.9
Vztah mezi disociací a pozitivními příznaky schizofrenie
9.
Diskuze
9.1
Prevalence disociativních poruch
9.2
Diferenciálně diagnostické úvahy
9.3
Psychometrické vlastnosti české verze DDIS
9.4
Poznámky k administraci DDIS
9.5
Spolehlivost dotazníku DES jako screeningového nástroje
9.6
Prevalence CAN
9.7
Disociace a schizofrenie
10.
Závěr

Úryvek

"Pojem disociace se poprvé objevuje v díle Psychologické automatismy Pierra Janeta roku 1889 . Disociace, respektive disociativní porucha identity je však studována pod jinými názvy (disoluce, disagregace, dvojitá osobnost, co-conscious) mnoha dalšími významnými představiteli psychologie a psychiatrie konce 19. a začátku 20. století (např. Alfred Binet, Jean-Marin Charcot, Wiliam James, Sigmund Freud, Boris Sidis, Morton Prince). (podrobně viz Elenberger, 1970; Putnam, 1989; Ross, 1997; Scharfetter, 2001; Bob, 2002)
Hned zkraje je třeba si proto uvědomit, že koncepce disociace vznikala v historické epoše, které vévodily psychologické teorie asocianismu týkající se logiky sdružování představ (Gainer, 1994). Disociace pak představovala selhání tohoto procesu, oddělení a nedostupnost jistých představových skupin. Disociace jednoduše znamenala opak a zmaření asociace, byla to dis-asociace.
Toto rané pojetí má velmi blízko i k moderním definicím. DSM-IV definuje disociaci jako „narušení obyčejně integrovaných funkcí vědomí, paměti, identity a percepce vnějšího prostředí“ (APA 1994: 477). Podobně Spiegel a Cardeňa (1991) definují disociaci jako „strukturální separaci duševních procesů (např. myšlenek, emocí, konání, paměti a identity), které jsou obvykle integrovány.“ Disociace je tedy chápána jako psychopatologický proces, který narušuje jednotu vědomí, jež normálně integruje různé psychické funkce. Během disociace, která se v krajním případě manifestuje jako disociativní porucha identity, dochází k fragmentaci vědomí a nikoliv k odsunutí mentálního obsahu mimo vědomí (do nevědomí), jak je tomu v případě psychoanalyticky pojaté represe. (Steinberg, 1995)
Vedle aspektu oddělení a fragmentace bývá v definicích disociace zdůrazňována také autonomie a integrita odštěpených částí. Disociace je „proces, pomocí něhož se koordinovaný soubor činností, myšlenek, postojů a emocí stává oddělen od zbytku osobnosti a funguje nezávisle (…) myšlenky nebo vzpomínky, které produkují úzkost jsou odštěpeny od vědomí (…) každý disociovaný aspekt si uchovává svou integritu“ (Reber 1985: 208-209, cit. dle Steinberg, 1995).
V širokém slova smyslu je disociace dávána do souvislosti s mnoha různorodými fenomény jako jsou např. hypnoidní stavy, denní snění, absorpce, trans, somnabulismus, psychogenní neepileptické záchvaty, mimotělní zkušenosti (out-of-body experience) nebo zážitky blízkosti smrti (near-death experience) (Dorahy a van der Hart, 2007; Putnam, 1989; Bob et al., 2002a). V této práci budu převážně vycházet z užší, výše uvedené definice APA, která chápe disociaci jako narušení integrace různých funkcí (v závorce). Práce je věnována disociativní amnézii (paměť), disociativní fuze (paměť, identita), depersonalizaci (identita, vědomí), derealizaci (percepce vnějšího okolí) a disociativní poruše identity (vědomí, identita, paměť)."

Poznámka

Tato práce obsahuje schémata, tabulky a grafy. Čistého textu v práci je cca 86 stran.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

  1. SMS platba (ČR) 65 Kč

    Platba prostřednictvím brány mobilního operátora. Pro započetí platebního procesu prosím vyplňte kontrolní kód a stiskněte tlačítko "Zaplatit"

    Po proběhnutí platby budete přesměrováni zpět na tuto stránku, kde najdete odkaz ke stažení práce.


    V případě potíží s realizací platby se neváhejte obrátit na infolinku poskytovatele služby, společnost Advanced Telecom Services s.r.o., na čísle +420 776 999 199

    Nápověda pro zákazníky Telefónica O2:

    1. Vyplňte Vaše číslo na mobil, zvolte jako operátora Telefónica O2 a klikněte na POTVRDIT.
    2. Zobrazí se Vám informace, že SMS byla odeslána.
    3. Na mobilní telefon Vám bude doručena SMS zpráva s odkazem.
    4. Klikněte na odkaz v SMS zprávě, budete propojeni na platební bránu společnosti Telefónica O2. Zde potvrďte platbu.
    5. Na internetu se zobrazí výsledek proběhlé platby.
    Pro úspěšnou realizaci platby je nutné mít aktivní službu „O2 platba“. Služba je většinou aktivní automaticky, takže není třeba nejdřív nic aktivovat.

    Nápověda pro zákazníky Vodafone:

    1. Vyplňte Vaše číslo na mobil, zvolte jako operátora Vodafone a klikněte na POTVRDIT.
    2. Dojde k přesměrování na Vodafone portál.
    3. Potvrďte Vaše mobilní číslo kliknutím na DALŠÍ. .
    4. Na Váš mobilní telefon přijde SMS zpráva s kódem.
    5. Zadejte tento kód do formuláře, klikněte na OK.
    6. Objeví se Vám údaje o platbě, kterou potvrďte kliknutím na POKRAČOVAT.
    7. V té chvíli proběhne platba, o jejímž výsledku Vás informuje došlá SMS zpráva.
    Pro úspěšnou realizaci platby je nutné mít aktivní službu „M-peněženka“. Služba je většinou aktivní automaticky, takže není třeba nejdřív nic aktivovat.

    Nápověda pro zákazníky T-mobile:

    1. Vyplňte Vaše číslo na mobil, zvolte jako operátora T-mobile a klikněte na POTVRDIT.
    2. Dojde k přesměrování na T-mobile portál, potvrďte zde svůj souhlas s podmínkami platby.
    3. Pokud máte na T-zones účet, přihlaste se a pokračujte bodem 7.
    4. Pokud účet na T-zones nemáte, vepište do formuláře svoje mobilní číslo a klikněte na ODESLAT ČÍSLO.
    5. Přijde Vám SMS zpráva s kódem.
    6. Vepište kód jako heslo do formuláře a klikněte na PŘIHLÁSIT.
    7. Objeví se Vám údaje o platbě, které potvrďte kliknutím na tlačítko ZAPLATIT.
    8. V té chvíli proběhne platba, o jejímž výsledku Vás informuje došlá SMS zpráva.
    Pro úspěšnou realizaci platby je nutné mít aktivní službu „M-platba“. Služba je většinou aktivní automaticky, takže není třeba nejdřív nic aktivovat.
  2. Platit kartou 59 Kč

    Platba kartou. Pro započetí platebního procesu prosím vyplňte kontrolní kód a stiskněte tlačítko "Zaplatit"

    Po proběhnutí platby budete přesměrováni zpět na tuto stránku, kde najdete odkaz ke stažení práce.


    Po odeslání kontrolního kódu budete přesměrováni do platební brány ČSOB, kde zadáte údaje potřebné pro platbu. Platbu dokončíte stisknutím tlačítka "ZAPLATIT".

    Akceptované karty: VISA, VISA Electron, V PAY, MasterCard, Maestro.

  3. Koupit za kredity - 55 Kč >>> ZVÝHODNĚNÁ CENA!
    Jedním stiskem tlačítka, obratem a za výhodnou cenu!
    JEN PRO REGISTROVANÉ UŽIVATELE
    Cena za stažení je pouze 990 kreditů (=55Kč).
  4. SMS platba (Slovensko) - 2,50€
    Stahovací kód k této práci získáte do několika minut se službou mobilního operátora Premium Rate SMS.
    Zašlete SMS zprávu ve tvaru: SEMmezera14409
    - na telefonní číslo: 8877
    Cena jedné SMS je 2,50€ včetně DPH. Pro využití SMS platby je třeba mít aktivovanou službu Premium Rate SMS. Službu technicky zajišťuje Advanced Telecom Services, s. r. o.
    SMS musí být ve formátu TEXT, bez diakritiky a bez formátování (tj. základní velikost a typ písma). Stahovací kód je použitelný pouze pro tuto práci a je platný až do uzavření okna internetového prohlížeče.
    Stahovací kód přijde obratem na mobil, je platný 24 hodin a lze jej zadat celkem dvakrát.
    Pro stažení této práce zadejte stahovací kód (bez uvozovek):


Důležité informace: Provedením mobilní platby, odesláním SMS, platbou kredity, platbou kartou nebo převodem z účtu souhlasíte s Podmínkami stahování.
Veškeré informace o platbách si můžete přečíst zde.
Máte při placení nebo stahování práce problém? Odpovědi na časté problémy najdete zde nebo kontaktujte naší podporu.

Diskuse